Podle Soukupa byl v loňském roce znatelný trend, kdy zájemci v první polovině roku nakupovali zejména plyn. Elektřina totiž prudce zdražila po březnové jaderné havárii v japonské Fukušimě a rozhodnutí německé vlády o odstoupení od jaderné energetiky. Ceny plynu podle něj naopak tolik nekolísaly. Předloni byl poměr obchodů opačný, kdy zájemci nakupovali častěji elektřinu než zemní plyn.
Podle Soukupa loni na burze uzavřely 3150 kontraktů (přes 91 procent) z celkových 3456 orgány státní správy a samosprávy. Šlo například o ministerstva spravedlnosti, obrany, životního prostředí a vnitra, které celkem zakoupily 952 gigawatthodin elektřiny a zemního plynu. Výrazný posun prý nastal při nakupování krajů, kde se ke Zlínskému a Moravskoslezskému loni připojily také kraje Plzeňský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký. "Jejich obchody se na celkovém loňském objemu zobchodovaných energií podílely zhruba 30 procenty," uvedl Soukup.
Na burze loni nakupovalo také přes 50 měst a obcí, jejichž podíl na obchodování podle Soukupa činil 18 procent. "Portfolio účastníků ještě doplňuje několik výzkumných ústavů, provozovatelů celostátních médií, vysokých škol, celostátních úřadů a dopravních podniků," dodal mluvčí. Podle oboru činnosti měla na obchodech největší podíl školská a vzdělávací zařízení, následovaná sociálními, kulturními organizacemi a společnostmi spravujícími infrastrukturu krajů, měst a obcí.
Trh s elektřinou burza otevřela na začátku roku 2009, se zemním plynem stejný rok v létě. Celkem se tam předloni prodaly dodávky energie za 414 milionů korun. Odběratelé v aukcích zakoupili 236 gigawatthodin elektřiny a 188 gigawatthodin zemního plynu. "Meziroční nárůst obchodů lze přičíst zejména masivnímu vstupu účastníků obchodování z řad orgánů veřejné správy," vysvětlil Soukup.
Matěj Říha kš