Zvýšení sazeb nesmí být jen kosmetické jako dosud, tedy v rozsahu čtvrt nebo půl procentního bodu. Úroky je třeba zvýšit alespoň o 100 bazických bodů, tedy minimálně o celý jeden procentní bod. Maďaři naposledy zvýšili sazby těsně před Vánocemi, kdy základní úrok posunuli o půl procentního bodu na rovných sedm procent. Tak vysoko byly sazby v Maďarsku naposledy za finanční krize v roce 2009.
V eurozóně je přitom nyní základní úroková sazba na historickém minimu jednoho procenta a podle analytiků je vzhledem k relativně nízké inflaci možné, že Evropská centrální banka (ECB) úroky ještě sníží. V České republice je základní úrok na 0,75 procenta, což je rovněž nejméně v historii.
"I když (maďarská) vláda zůstává optimistická, nezdá se, že rozpory mezi Budapeští a mezinárodní komunitou by teď bylo možné překonat," myslí si analytici finančního ústavu Commerzbank. Propad kurzu forintu podle nich není překvapivý, protože trhy už berou v úvahu možnost, že Maďarsko nebude schopno obnovit s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jednání o poskytnutí záložního úvěru.
"Otázka zní, jak dlouho bude centrální banka ochotna čekat, než uzná, že je třeba zakročit a na obranu měny zvýšit úroky," podotýká šéf výzkumu pro segment rozvíjejících se trhů v Royal Bank of Scotland (RBS) Timothy Ash. Ten stejně jako analytici Commerzbank očekává, že dokud centrální banka nezmění dosavadní postoj, propad forintu vůči euru bude pokračovat. Je ale prý nutné zakročit hned, než se rozhodnou prodávat maďarská aktiva i velcí zahraniční investoři.
"Je jasné, že (agentura) Fitch Ratings už se svým ratingem BBB minus nebude dlouho jen tak nečinně koukat, když je kolem jednání s MMF taková nejistota," řekl Ash, jehož cituje agentura MTI. Ash tak připomněl varování agentury z loňského listopadu, kdy Fitch uvedla, že s ohledem na vývoj v eurozóně a s přihlédnutím ke krokům, které v ekonomické oblasti provádí maďarská vláda, by mohla rating Maďarska snížit. Agentura Standard & Poor's už rating Maďarska snížila těsně před Vánocemi.