Ministerstvo životního prostředí chce prosadit, aby k ceně elektřiny byla započtena nová speciální daň. Sloužila by jako významný zdroj na podporu energetických úspor a využívání alternativních zdrojů energie, jako jsou větrné či sluneční elektrárny. Daň, označovaná jako "zelený haléř", by měla činit dva haléře z každé kilowatthodiny spotřebované elektřiny. Ministerstvo spočítalo, že po zavedení zeleného haléře by průměrná domácnost zaplatila měsíčně za ele
ktrickou energii zhruba o sedm korun víc. Výnos z daně by činil téměř miliardu korun, přičemž současná podpora energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů je necelých 700 milionů ročně. "Úspory energií můžeme dosáhnout jen zdaněním fosilních paliv.Jakou formou to bude, jestli zeleným haléřem, nebo jinak, je další věc," řekl Jiří Zeman ze Střediska pro efektivní využívání energií. Středisko v nedávné studii vypočítalo, že za posledních pět let podpořil státní rozpočet výrobu energie z fosilních zdrojů (například z hnědého uhlí) přibližně třicetinásobně oproti výrobě ze zdrojů obnovitelných. "Jedna miliarda ročně jsou velké peníze, ale je to malý příspěvek, aby se vyrovnaly podmínky pro čistší druhy energie," dodal Zeman. "Se zeleným haléřem, respekt
ive se dvěma zelenými haléři, zásadně nesouhlasíme. Jde totiž pouze o další daňovou zátěž spotřebitelů," tvrdí Václav Šimůnek ze Sdružení velkých spotřebitelů energií. Velcí spotřebitelé, jako České dráhy, Chemopetrol, hutě či OKD, by po zdražení o dva haléře při své průměrné roční spotřebě kolem tisíce gigawatthodin zaplatily navíc zhruba dvacet milionů korun. "Státní úředníci prostě potřebují další peníze, které by mohli rozdělovat. Navíc je velké riziko, že se budou nejvíc podporovat nejméně ekonomické projekty," dodal Šimůnek.Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby byly kvůli průhlednému účetnictví plátci zeleného haléře rozvodné společnosti a ČEZ, které dodávají elektřinu domácnostem a podnikům. "O zeleném haléři nemáme zatím žádné oficiální informace. Jestli to vítáme, nebo odmítáme, je předčasné říkat. Chápeme to jako snahu chránit životní prostředí," řekl Petr Holubec, mluvčí Pražské energetiky. "Myslím, že zavedení zeleného haléře záleží spíše na tom, jestli to bude politicky průchodné, bude-
li ochota zatěžovat občany dalšími platbami," konstatoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek uvedl, že jeho úřad v zásadě proti zelenému haléři nic nemá. Mluvčí ministerstva průmyslu Dagmar Plachá potvrdila, že vedení resortu myšlenku zeleného haléře podporuje. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však marně usiloval o to, aby se pod návrh zavedení zeleného haléře podepsal rovněž ministr Miroslav Grégr. "Vlastní návrh způsobu inkasa těchto prostředků a způsob jejich čerpání musí být projednán v připomínkovém řízení s ostatními resorty," dodala mluvčí ministra průmyslu.Ministerstvo životního prostředí si od zeleného haléře slibuje, že se výrazně sníží tlak na státní rozpočet, který není schopen pokrývat požadavky Státního programu na podporu energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů. "Zanedbávání této oblasti se může negativně odrazit na hodnocení republiky ze strany Evropské unie," soudí ministerstvo. Členské země unie v posledních letech vynakládají značné pros
tředky na využívání alternativních zdrojů, které jsou šetrné k životnímu prostředí. V unii je průměrný podíl obnovitelných zdrojů na domácí hrubé spotřebě energií zhruba šest procent a do roku 2010 by měl vzrůst na dvanáct. V tuzemsku dnes nedosahuje ani dvou procent.Zdroj: MF Dnes z 20. 12. 1999