ČSÚ odhaduje loňský zisk zemědělství na rekordních 15 mld Kč

"Skutečně se ukazuje, že rok 2011 byl pro zemědělce velmi dobrý, a to jak po stránce vlastní úrody, tak úrovní cen, které jim platí odběratelé," řekl Hrbek. Očekávanou výši hospodářského výsledku podle něj pozitivně ovlivnila rostoucí orientace českých farmářů na rostlinnou výrobu, zejména pěstování základních obilovin, kukuřice, řepky či slunečnice.

"U komodit živočišné výroby se očekává meziroční nárůst hodnoty mléka, ekonomický meziroční propad hodnoty produkce je evidován především u chovu prasat a u výroby vajec," poznamenal Hrbek. Se stále se snižující živočišnou výrobou souvisí také klesající počet pracovníků v zemědělství, což zemědělským podnikům přináší mzdové úspory.

"Tento strukturální jev má sice pozitivní dopad na kalkulovanou výši hospodářského výsledku v roce 2011, ovšem z dlouhodobějšího pohledu to nelze považovat za správný trend," upozornil Hrbek.

Zemědělci již delší dobu upozorňují, že pokles živočišné výroby působí nerovnováhu celého zemědělského sektoru. V jeho důsledku klesá odbyt krmných plodin a přibývá obilných polí na úkor ploch dříve tradičních brambor, cukrové řepy či pícnin. Rostlinná výroba přitom znamená z větší části produkci surovin, zatímco živočišná výroba představuje přidanou hodnotu, tedy zisk a zaměstnanost. Šanci pro budoucí uplatnění rostlinné produkce vidí zemědělci také v jejím větším využití k energetickým účelům.

Loňská sklizeň je odborníky označována za jednu z nejlepších v uplynulém desetiletí. Obilovin sklidili zemědělci takřka o pětinu meziročně více. Úroda brambor se proti loňsku zvýšila o více než 18 procent, cukrovky o 13 procent, řepky o tři procenta. Výkupní ceny zemědělských komodit za 11 měsíců roku 2011 meziročně rostly v průměru o pětinu. Zvyšovaly se zejména ceny rostlinných komodit, které vzrostly takřka o 40 procent.

České zemědělství je zejména díky evropským dotacím od vstupu do unie ziskové. Zatím nejvyššího zisku (10,1 miliardy korun) obor dosáhl v roce 2008. Dotace zemědělcům ze zemí, které do EU vstoupily až v roce 2004 a později, jsou však stále nižší, než kolik pobírají jejich kolegové ze starých členských zemí. Srovnání by mělo nastat po roce 2013. Zemědělci z nových zemí však často upozorňují, že ani poté zřejmě nebude jejich dotace na hektar stejná jako v původních zemích.