Při dosažení důchodového věku lze pobírat současně jakýkoliv příjem a důchod. Tato varianta je výhodnější než pracovat na procenta. Proto stoupá počet penzistů majících příjmy z podnikání, pronájmu nebo kapitálového majetku. Kdy se musí podat daňové přiznání za rok 2011? Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním?
Daňové podmínky pro penzisty jsou poměrně příznivé. Mohou si snížit základ daně o nezdanitelné položky a daňovou povinnost o slevy na dani stejně jako všichni ostatní daňoví poplatníci. Podnikající penzisté navíc nemusí při platbě sociálního a zdravoního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ. Zdravotní a sociální pojištění odvedou dle skutečně dosaženého zisku.
Kdy je potřeba podat daňové přiznání?
Kdo má roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob (ze závislé činnosti § 6, z podnikání § 7, z kapitálového majetku § 8, z pronájmu § 9, ostatní příjmy § 10), vyšší než 15 tisíc Kč, ten musí podat v zákonném termínu daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Daňové přiznání jsou však povinny podat i OSVČ, jejichž příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazují daňovou ztrátu. Když se jedná o příležitostou činnsto, tak je hranice pro podání daňového přiznání příjem za rok 2011 nad 20 tisíc Kč. Jedná se o jakoukoliv příležitostou činnost, ke které nepotřebujeme živnostenský list nebo příjem ze zemědělské výroby, pokud nejsme hospodařícím rolníkem či příležitostný pronájem movitých věcí.
Důchody se téměř nedaní
Penzisté pobírající pouze důchod v naprosté většině nemusí podávat daňové přiznání. Dle § 4 zákona o dani z příjmu podléhá dani z příjmu fyzických osob pouze důchod nad 36násobek minimální mzdy. Hranice ročního důchodu je tedy 288 000 Kč (36 x 8 000 Kč). Daní se tedy důchod nad 24 000 Kč měsíčně. Dle výpočtu důchodu v roce 2012 přitom má měsíční penzi nad 24 tisíc Kč penzista, který získal 40 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za všechny odpracované roky v současné hodnotě) činí více než 209 tisíc Kč. Důchody se tedy daní zcela výjimečně.
Praktický příklad: Pan Šedý měl v roce 2011 roční důchod 350 tisíc Kč. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob?
- Základem daně je částka 62 000 Kč (350 000 Kč – 288 000 Kč). Daň činí 9 300 Kč. Protože pan Šedý však uplatní slevu na poplatníka ve výši 23 640 Kč, tak bude jeho daňová povinnost nulová. Daňové přiznání však musí podat.
Pracující důchodci nemají starosti
Při dosažení důchodového věku lze bez omezení pracovat na základě pracovní smlouvy, i na dobu neurčitou. Pracující důchodci však nemají daňové starosti. Podepíší u svého zaměstnavatele prohlášení k dani a veškerou daňovou agendu za ně vyřídí mzdová účetní jejich zaměstnavatele.
Když se v podnikání daří
Poprvé za rok 2011 platí, že penzisté mající příjem ze zaměstání a základů daně z podnikání a pronájmu přesáhne za rok 2011 částku 840 000 Kč, potom se musí zdanit celý důchod. V tomto případě neplatí tedy osvobození od daně.
Praktický příklad: Podnikající penzista pan Modrý má základ daně z podnikání za rok 2011 ve výši 900 tisíc Kč. Jeho roční důchod činil 219 000 Kč. Souhrnným základem daně v daňovém přiznání pana Modrého bude tedy částka 1 119 000 Kč.
Při pronájmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění
Častým příjmem penzistů je příjem z pronájmu. Z tohoto příjmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pouze daň z příjmu. Je tedy zapotřebí odezvdat daňové přiznání. Vzhledem k uplatnění slevy na poplatníka je však daňová povinnost nízká.
Praktický příklad: Penzista Zelený měl v roce 2011 roční důchod 139 680 Kč. Současně měl příjem z pronájmu ve výši 80 000 Kč. Kolik zaplatí na dani z příjmu?
- Pan Zelený uplatní výdaje paušálem. U pronájmu je 30% paušál. Základem daně bude tedy částka 56 000 Kč. Daň činí 8 400 Kč (15 % z 56 000 Kč). Pan Zelený však uplatní základní slevu na poplatníka ve výši 23 640 Kč. Daňová povinnost bude nulová. Přesto je potřeba odevzdat na místně příslušný finančí úřad daňové přiznání v zákonném termínu. Na sociálním ani zdravotním pojištění nezaplatí pan Zelený ničeho, nemá žádné povinnosti, z příjmu z pronájmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.
Podnikající důchodce
Legislativa je pro podnikající důchodce výhodná. Především pro účely sociálního a zdravotního pojištění, kde zaplatí pojistné dle skutečného zisku. Nemusí tedy dodržet minimální vyměřovací základ. Vzhledem k tomu, že mnozí penzisté podnikají již pouze omezeně, má toto zákonné opatření opodstatnění.
Praktický příklad: Penzista Černý dosáhl za rok 2011 zisku z podnikání ve výši 54 000 Kč. Roční důchod měl 157 200 Kč. Kolik zaplatí na povinných odvodech?
- Na dani z příjmu neodvede pan Černý ničeho. Daň je 8 100 Kč. Při uplatnění slevy na poplatníka 23 640 Kč je daň nulová.
- Na sociálním pojištění opět nezaplatí pan Černý ničeho. Podnikání je u penzistů vedlejší výdělečnou činností. Při zisku do 59 373 Kč za rok 2011 se neodvádí sociální pojištění.
- Na zdravotním pojištění zaplatí pan Černý 3 645 Kč (54 000 Kč x 50 % x 13,5 %).
Souhrnné efektivní zdanění pana Černého je pouze 6,75 % (3 645 Kč: 54 000 Kč).