Polovina eurozóny má nižší rating, panika na trzích se ale nečeká Víkendové shrnutí. --------------------

Agentura uvedla, že ke snížení ratingových známek ji donutily nedávné kroky evropských politiků. Jejich snaha řešit vleklou dluhovou krizi v eurozóně se agentuře jeví jako nedostatečná, protože neřeší podstatu problému. Tou jsou podle agentury obrovské rozdíly v konkurenceschopnosti mezi jednotlivými zeměmi, které platí eurem. Eurozóna má po snížení ratingu už tři členy, jejichž rating patří do kategorie braku.

Příznivou zprávou je ovšem to, že agentura snížila rating Francie pouze o jeden stupeň. S&P v prosinci varovala, že by mohla snížit rating až 15 zemí eurozóny, včetně Francie a Německa, což jsou klíčoví členové. U Francie nevyloučila snížení až o dva stupně. Agentura ale snížila rating jen devíti zemím, Francii pouze o jeden stupeň a Německo dokonce ušetřila úplně. Nejdůležitější ekonomice v eurozóně, tedy Německu, tudíž zůstává rating na nejvyšším možném stupni AAA.

Přestože se snížení ratingu čekalo a v případě Francie není tak výrazné, jak agentura varovala, pro eurozónu je to v každém případě špatná zpráva. Přispívá totiž k omezení akceschopnosti evropského záchranného fondu EFSF, na jehož pomoc teď spoléhá Řecko. Fond sám o sobě nemá žádný kapitál, musí spoléhat na úvěry, za které ručí silné státy eurozóny, aby pak mohl peníze půjčit těm slabším.

Záchranný fond EFSF tak zřejmě bude největší obětí hromadného snížení ratingu. Jestliže země, které byly zpočátku považovány za silné, nyní budou patřit mezi finančně slabší, komplikují se tím plány fondu. Garance, které za jeho úvěry poskytují silní členové eurozóny, už asi nebudou mít takovou váhu, jakou měly dosud.

Informace o snížení ratingu na trh prosákly v době, kdy se ještě obchodovalo v Evropě i v USA. Trhy v první reakci oslabily, zakrátko ale začaly ztráty smazávat. Nepředpokládá se proto, že až se burzy v západní Evropě v pondělí otevřou, budou výrazně klesat. Reagovat by ale mohly burzy v Asii, které tu možnost v pátek neměly. Na burzách ve Spojených státech se kvůli státnímu svátku v pondělí neobchoduje.

Zatímco finanční trhy na snížení ratingu zatím reagovaly poměrně klidně, někteří evropští politici byli zprávou agentury pobouřeni. Ani jejich reakce ale nebyla nijak dramatická. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že snížení ratingu by mělo politiky probudit a přinutit je k větší spolupráci. Nutné je podle ní co nejdříve zprovoznit stálý záchranný fond ESM, který bude nástupcem fondu EFSF. Nový fond, který by měl zajistit více peněz, má začít fungovat do poloviny letošního roku.

O jeden stupeň agentura snížila také rating Malty, Slovenska a Slovinska. Úvěrový rating Itálie, Portugalska, Španělska a Kypru spadl o dva stupně. Eurozóna tak nyní má už tři členy, jejichž dluhopisy S&P hodnotí jako brak, tedy nevhodné k investování. Vedle Řecka, které do této kategorie patří už dávno, je to nově i Kypr a Portugalsko.

Rating je klíčovým vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím vyšší je pravděpodobnost, že si bude schopen na trhu zajistit levnější půjčky. V případě státních ratingů je to klíčový parametr pro plánování rozpočtu a dluhové služby. Snížení ratingu ale nemusí automaticky znamenat problém. Například Spojené státy si byly po loňském snížení ratingu schopny půjčovat dokonce levněji. Trhy totiž berou v úvahu více faktorů než jen rating.