Tento výsledek je podle časopisu mimořádný i s ohledem na fakt, že na počátku 90. let dosahoval německý státní dluh méně než 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč), zatímco v současnosti se už vyšplhal na zhruba 1,3 bilionu eur (33,3 bilionu Kč).
V nynější dluhové krizi eurozóny jsou německé dluhopisy považovány za velmi bezpečný "přístav pro peníze" a zájem investorů o ně je podle Spiegelu navzdory nízkým výnosům značný. Potvrdila to i nedávná aukce německých pokladničních poukázek, jejíž výnos pro investory byl poprvé záporný na úrovni -0,0122 procenta. Investoři tak Berlínu v reálu zaplatili za to, že si u nich půjčil.
Německo je tak ve zcela opačné situaci než Itálie a další státy měnové unie ohrožené dluhovou krizí. Zatímco výnosy německých dlouhodobých dluhopisů klesají v posledních měsících v důsledku šíření krize na rekordní minima, dluhopisy ohrožených zemí jsou investoři ochotni kupovat jen při rekordně vysokých výnosech.
Díky stálé dobrému výkonu největší ekonomiky eurozóny se Berlín rovněž nemusí tolik zadlužovat. Loni si Německo půjčilo téměř o dvě třetiny méně, než plánovalo. Vláda původně předpokládala, že si vezme půjčky v celkovém objemu 48,4 miliardy eur, nakonec ale kvůli zvýšeným příjmům z daní a sníženým výdajům potřebovala jen 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy Kč).
Hrubý domácí produkt Německa loni stoupl o tři procenta. Deficit jeho státního rozpočtu klesl v roce 2011 na jedno procento HDP z předloňského 4,3 procenta.