Na náhradách mzdy firem v insolvenci loni dal stát o pětinu méně

V porovnání s rokem 2009 klesly výdaje na náhrady mzdy téměř o 54 procent. Stát tehdy vyplatil rekordních 844 milionů korun. V rozpočtu pro letošní rok má pro tyto účely Úřad práce vyhrazeno 600 milionů korun. Kolik ve skutečnosti vydá, je podle Švrčkové obtížné odhadnout. Závisí to totiž na vývoji ekonomiky a zejména ekonomické situaci jednotlivých zaměstnavatelů.

Loni bylo kladně vyřízeno 8253 žádostí zaměstnanců o náhradu mzdy. Celkem Úřad práce zaplatil pracovníkům 762 firem. Z podniků si vyžádala nejvyšší částku okenářská firma Euro-Jordán z Podivína na Břeclavsku. Náhradu v celkové výši 15,86 milionu korun dostalo 338 jejích zaměstnanců. Druhou nejvyšší částkou stát řešil situaci 222 pracovníků podniku ŽOS České Velenice CZ na Jindřichohradecku, téměř 10,3 milionu Kč, a třetí vyplatil 146 zaměstnancům společnosti SKS Foundry na Bruntálsku, dostali celkem 8,36 milionu korun.

Z regionálního hlediska šlo na náhrady mzdy nejvíce peněz v Praze, zhruba 64,3 milionu korun. Těsně ji následoval se 61,2 milionu Kč Jihomoravský kraj. Nejméně si naopak vyžádaly náhrady v Libereckém kraji, 5,9 milionu korun.

O náhradu mzdy mohou úřad práce požádat zaměstnanci podniku, který se ocitl v insolvenci a nevyplácí nebo nevyplácel jim plat. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše za tři kalendářní měsíce. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce mzdové nároky uplatní.

Počátkem ledna se rozšířil okruh zaměstnanců, kteří mohou náhradu mzdy dostat, o pracovníky, jimž vznikly mzdové nároky na základě uzavření dohody o provedení práce. Podmínkou je, že jejich odměna za odvedenou činnost přesahuje 10.000 korun. Na druhé straně na náhradu mzdy ztratili nárok zaměstnanci, kteří pracují přes agenturu práce a kteří by případně byli ve mzdových nárocích uspokojeni z pojištění agentury.