Vláda: ČR bude chtít od EU dál peníze na rozvoj chudších regionů

V Česku se tato unijní podpora týká všech krajů s výjimkou Prahy. Peníze zaostalým regionům a méně vyspělým členským státům plynou především díky takzvané kohezní politice, známé též jako politika soudržnosti. Právě o její budoucnosti se nyní na evropské úrovni vedou tvrdá jednání. Kohezní politika v současném dotačním období 2007-2013 představuje zhruba třetinu rozpočtu unie.

"Z širšího makroekonomického rámce bych uvedl, že nemůžeme souhlasit s tím, aby se kohezní politika a rámec jejího čerpání staly mocenským nástrojem prosazování návrhů a doporučení v oblastech, v nichž státy své kompetence na úroveň EU nikdy nepředaly," uvedl nedávno ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Šéf MMR například odmítá návrh, aby peníze z Bruselu dostávaly jen státy, jejichž rozpočtový schodek nepřevýší určité procento hrubého domácího produktu.

Peníze se v rámci politiky soudržnosti přerozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů. Nárok na peníze z těchto fondů mají pouze takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti. Na pomoc má nárok region, který nedosahuje 75 procent průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v EU. To jsou v současném rozpočtovém období s výjimkou hlavního města všechny tuzemské regiony.

Unijní prostředky mají podle návrhu MMR dále směřovat například do budování infrastruktury. Česko má podle návrhu prosazovat také například zjednodušení procesů při čerpání evropských dotací nebo omezení podpory na několik klíčových cílů.

V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj 789 miliard korun.

Kolik peněz bude mít Česko v EU k dispozici od roku 2014, zatím jasné není. Podle již dřívějších vyjádření zástupců MMR je ale možné, že to bude méně peněz než v nynějším období. Návrh struktury budoucích operačních programů má ministr pro místní rozvoj přeložit vládě v dubnu.