Němci podle FT podpoří větší záchranné fondy; Berlín to popírá

Berlín je podle FT zřejmě připraven zmírnit svůj dlouhotrvající odpor proti posílení obou fondů, tedy Evropského fondu finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který bude nástupcem EFSF. Britský list dává údajnou změnu postoje Berlína do souvislosti s varováním Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten uvedl, že eurozóna musí mít větší "protipožární" zeď, aby zabránila šíření dluhové krize.

Zdroje FT uvedly, že Merkelová je připravena nechat fond EFSF fungovat souběžně s fondem ESM. To znamená, že zhruba 250 miliard eur, jimiž pořád ještě disponuje EFSF, by bylo připraveno k použití vedle 500 miliard eur, které bude mít ESM. Ten měl začít fungovat v polovině příštího roku, státy eurozóny ale jeho start posunuly už na letošní červenec.

"To není pravda, žádné takové rozhodnutí neexistuje," oponuje článku v FT mluvčí Merkelové Steffen Seibert, jehož citovala agentura Reuters. Země eurozóny by tak podle FT měly k dispozici 750 miliard eur.

Podle zatím poslední verze fiskální unie, kterou chce Německo a některé další země v eurozóně prosadit, by vlády mohly překračovat limit deficitu, ovšem pouze "v období hospodářského poklesu". Takové slovní spojení ale kritizuje Evropská centrální banka (ECB), podle níž je to úniková klauzule umožňující porušovat pravidla, která mají být pevná.

Údajně mírnější postoj Německa, o němž hovoří FT, ale Berlín jej popírá, přichází krátce po schůzce mezi Merkelovou a výkonnou ředitelkou MMF Christine Lagardeovou. Ta Berlín tlačí k tomu, aby předložil jednoznačný a věrohodný plán, jak nynější záchranný fond EFSF zakomponovat do většího fondu ESM, a zvýšit tak jeho velikost.

Pokud nebude mít eurozóna k dispozici větší záchranný fond, než má teď, fundamentálně solventní země jako je Itálie a Španělsko by se mohly dostat do finanční krize, uvedla v Berlíně Lagardeová. "To by mělo katastrofální dopady na systémovou stabilitu," řekla.