Lagardeová: Snížit dluh Řecka asi budou muset i veřejní věřitelé

"Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka," řekla Lagardeová novinářům. "Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru," dodala. Těmi jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč)

Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí o podmínkách seškrtání dluhu. Dohoda je podmínkou pro to, aby Atény mohly sjednat s Evropskou unií a MMF druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur. Už 20. března má totiž Řecko splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.

Ministři financí eurozóny v pondělí odmítli poslední vyjednávací nabídku soukromých věřitelů a vyzvali je, aby u nových řeckých dluhopisů přistoupili na nižší úrokové sazby. Věřitelé předtím dali najevo, že odmítnutá nabídka byla maximem, kam mohli zajít.

Informovaný zdroj agentury AP uvedl, že zástupci soukromých věřitelů jako bank a investičních fondů se dnes sejdou, aby se dohodli, jak v jednáních s Řeckem pokračovat a zda to má po odmítnutí jejich nabídky eurozónou ještě vůbec smysl. "Takzvaný řídicí výbor Institutu mezinárodních financí se sejde v Paříži k důležité schůzce," řekl zdroj. Institut mezinárodních financí je skupina nadnárodních bank a dalších finančních institucí.

Dohoda by měla zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent. Měla by mít formu výměny řeckých dluhopisů za nové a věřitelé by měli ze svých řeckých pohledávek obětovat až 70 procent.