Summit dořeší rozpočtový pakt a zváží, co se zaměstnaností

Dohoda s privátní sférou na dobrovolném odpisu významné části řeckého dluhu by měla zajistit, že krizí sužované Řecko do roku 2020 dostane veřejný dluh na 120 procent hrubého domácího produktu. Banky by mohly dobrovolně seškrtat až nějakých 70 procent dluhů. Dohodou je podmíněn souhlas eurozóny s druhým záchranným balíkem pro Řecko, na němž se partneři Atén dohodli již loni na podzim.

"Nepočítá se, že by tato otázka měla být na summitu hlavním tématem," podotkla k situaci kolem Řecka a jeho jednáních s věřiteli velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová.

Naopak nesporně jednou z klíčových věcí bude dokončení paktu fiskální disciplíny. To bude mezivládní dohoda mezi maximálně 26 státy EU, neboť Británie se odmítla k ní připojit. Smlouva by měla zpřísnit rozpočtový dohled v EU a zajistit účinnější vymáhání dohodnutých fiskálních pravidel. Platit by měla pro členy eurozóny. Ostatní státy EU se k ní ale mohou připojit, ovšem její ustanovení by pro ně platila až po zavedení společné evropské měny.

Země by měly na základě nového paktu do své práva, nejlépe přímo do ústav, zakotvit pravidlo více méně vyrovnaných či přebytkových strukturálních rozpočtů. Několik věcí se ale zatím ministrů zahraničí či financí dořešit nepodařilo a musí jít na jednací stůl lídrů. Jde například o možnost účasti na summitech eurozóny států, které ještě neplatí eurem.

"Je jasným požadavkem států stojícím mimo eurozónu, aby se mohly účastnit jednání všech těchto eurosummitů," řekla Vicenová. Země, mezi něž patří i ČR, argumentují tím, že se na těchto schůzkách bude rozhodovat i o věcech, které budou mít dopad na společný trh či na jejich ekonomiku. Nechtějí na eurosummitech spolurozhodovat, jen být jednáním přítomny.

Česká vláda tento týden podmíněně souhlasila s připravovanou smlouvou. Zda se k ní připojí, ale rozhodne až podle finálního textu, který vzejde ze summitu. Smlouvu by pak bylo podle ní také třeba ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. "Všechny (nečlenské země eurozóny) říkají: počkejme až na konečnou verzi smlouvy. Tak to říká i Česká republika," řekla k tomu Vicenová.

Setkání by se mělo zaměřit také na podporu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropy. Ta se zatím v reakci na krizi do značné míry zaměřovala na úspory, které ale podle některých ekonomů podvazují hospodářství. Navíc také vyvolávají v řadě zemí silné sociální bouře. Nezaměstnanost například ve Španělsku přesahuje 20 procent a u mladých lidí se pak pohybuje kolem 45 procent.

Otázkou je, zda a případně jak moc se bude na summitu hovořit o zvažovaných půjčkách pro Mezinárodní měnový fond. Česko by mělo na boj s dluhovou krizí půjčit 1,5 miliardy eur, tedy méně než 3,5 miliardy, o nichž se hovořilo na základě klíče. "Tenhle summit má být jednoznačně zaměřen na jiné téma, a to je podpora konkurenceschopnosti, podpora zaměstnanosti," řekla Vicenová. Touto věcí se zřejmě budou zabývat ministři financí během února.

Jednání evropských lídrů by mohla zkomplikovat plánovaná generální stávka v Belgii. Provoz totiž mimo jiné zřejmě zastaví bruselské civilní letiště. Nelze také vyloučit, že se demonstranti, kteří budou protestovat proti plánovaným úsporám v rozpočtu či důchodové reformě, nebudou snažit zablokovat přístupové cesty k paláci Justus Lipsius, v němž se jednání odpoledne a navečer uskuteční.