Celkový index ekonomického klimatu v eurozóně se proti předešlému měsíci zvýšil o 0,6 bodu na 93,4 bodu a zaznamenal první nárůst od loňského března. Zlepšení vykázaly sektory služeb a stavebnictví a zvýšila se i nálada spotřebitelů.
Německo, jehož index vzrostl o 2,3 bodu, je vůči potížím plynoucím z dluhové krize a výrazného útlumu ekonomiky odolnější než většina ostatních zemí eura. Nepříznivá situace však těžce doléhá na Francii a Itálii. V době, kdy se rozhoduje o osudu Řecka a objevují se spekulace, podle nichž půjde za Řeckem i Portugalsko, to vyvolává pochyby o situaci veřejných financí druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny.
Významným krokem k posílení důvěry byla prosincová akce Evropské centrální banky, která poskytla komerční bankám v levných tříletých úvěrech téměř půl bilionu eur. Razantní rozpočtové škrty a politické rozepře ohledně řešení dluhové krize však podkopávají podnikatelskou náladu a ekonomickou aktivitu v eurozóně celé Evropské unii.
Evropská komise předpovídá pro eurozónu v letošním roce růst o 0,5 procenta. Mezinárodní měnový fond však v měnové unii čeká půlprocentní pokles, který by mohl za nepříznivých okolností stáhnout do recese celou globální ekonomiku.