"Nejde jen o Řecko, ale o Evropu," soudí Ackermann. "Jde o to, zda Evropa zůstane pohromadě a bude držet pospolu," dodal vlivný bankéř, který stojí i v čele Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), jenž jedná s řeckými představiteli o seškrtání soukromých pohledávek vůči Aténám. Pokud by se nepodařilo vyřešit řecké obtíže, hrozí podle Ackermanna "přenos nákazy" i na další evropské státy a "stěží představitelné škody".
Úsporné programy samy o sobě podle něj k překonání dluhové krize ale nestačí. "Je to otázka šetření a růstu," poznamenal šéf Deutsche Bank, přičemž za důležité považuje především snižování nezaměstnanosti.
K větší koncentraci na podpoření růstu evropské ekonomiky vyzval i uznávaný americký investor George Soros. "Oživení hospodářského růstu musí vyjít z Evropy. Teď není místo pro národní oživovací opatření," uvedl.
Monti byl během diskuzního panelu věnovaného hrozbám finanční krize pro mezinárodní bezpečnost k výhledům eurozóny mnohem optimističtější. "Blížíme se k řešení krize v eurozóně," prohlásil italský premiér. "Myslím, že už tam skoro jsme," dodal.
Varoval nicméně před oddělením zemí platících eurem od zbytku Evropské unie. "Musíme udržet mosty mezi euroskupinou a zbylými státy," zdůraznil Monti, který vyjádřil lítost nad tím, že se ke vznikajícímu rozpočtovému paktu EU nepřipojila Velká Británie. Kromě ní smlouvě o fiskální odpovědnosti zatím "ne" řekla i Česká republika.