"Řešení musíme najít už dnes," řekl agentuře Reuters zdroj z tamní vlády. Partneři Řecka v eurozóně jsou z neustálých odkladů už nervózní a německá kancléřka Angela Merkelová do Atén v pondělí vzkázala, že na další rozmýšlení už není čas.
Řečtí politici musejí dohodnout rozsah úsporných opatření, která po nich vyžaduje mezinárodní inspekce. Ta dohlíží na to, jak Řecko plní dohodnuté podmínky, díky nimž Atény mohou čerpat záchranný úvěr. Inspekci tvoří takzvaná "trojka", což jsou zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Právě o něm se teď horečně jedná.
Ministr financí Evangelos Venizelos otevřeně připouští, že jednání s představiteli zmíněné "trojky" se nevyvíjejí dobře. "Ta jednání jsou bohužel tak tvrdá, že jakmile se uzavře jedna kapitola, otevře se druhá," řekl. Zahraniční věřitelé žádají, aby Řecko zásadně omezilo státní správu, snížilo minimální mzdu a přijalo řadu dalších opatření, která mají posílit konkurenceschopnost řecké ekonomiky.
Navrhované kroky téměř jistě povedou k dalšímu poklesu životní úrovně, která se už tak dost snížila po zavedení prvních úspor. Politici přitom narážejí na odpor veřejnosti, která je čím dál agresivnější. Život v Řecku i dnes komplikují protesty v ulicích, proti dalším úsporám odborové svazy vyhlásily generální stávku.
Řecko přitom nemá času nazbyt; už 20. března má splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (asi 362,1 miliardy Kč). Pokud si nezajistí i druhý záchranný úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. S vysokou pravděpodobností by se tak po druhé světové válce stalo první zemí v Evropě, která bude nucena vyhlásit státní bankrot.