"Nemožnost promíjet hlavně příslušenství u daně (pozn. - penále a úroky) se ukazuje, že v praxi může přinést problémy. Nikdy v těch zákonech nejste schopni zachytit všechny možné životní situace, které ten ekonomický život přinese. A někdy mám pocit, že i pro stát je výhodnější, když je subjekt ochoten zaplatit tu samotnou daň bez penále," uvedl.
Podle Knížka je i samotné nastavení výše pokuty minimálně 500 korun v některých případech příliš tvrdé ustanovení. "Pokud se někdo zpozdí s přiznání daně z nemovitosti a daň je již zaplacena, tak to ničemu nepomáhá," dodal.
Letos, kdy funguje daňový řád druhým rokem, je tak podle Knížka nutné se na něj zpětně podívat a řadu věcí přepracovat. Například daňová správa by podle něj přivítala zjednodušení administrativy. "Daňoví poradci si například stěžují, že jim řád sebral řadu oprávnění. Daňová správa zase říká, že jim přibylo více starosti, protože se toho musí více dokumentovat," uvedl. Jako příklad Knížek uvedl, že by bylo dobré, kdyby pracovníci finančních úřadů ke všemu nemuseli vydávat platební výměry.
V roce 2010, tedy před platností nového daňového řádu, tuzemské finanční úřady prominuly na daních a penále zhruba 4,4 miliardy korun. Prominutá daň činila 55 milionů korun, zhruba 1,1 miliardy korun činilo prominutí odvodů. Prominuté příslušenství, tedy penále, činilo 3,2 miliardy korun.
V rámci nového daňového řádu například ztratil ministr financí pravomoc promíjet daně. Nově také začalo platit to, že pokud finanční úřad dodatečně doměří daň a poplatník se odvolá, zaplatí tuto daň až po konečném pravomocném rozhodnutí. Řád také mimo jiné stanovil jednoznačná pravidla pro opakování daňových kontrol a jejich omezení a jednoznačně nařídil nastavení lhůty pro stanovení daně. V řízení o mimořádném opravném či dozorčím prostředku nevzniká úrok z prodlení. Zjednodušila se rovněž aplikace ustanovení o exekuci.