Rozpočtový deficit Francie loni klesl, auditoři požadují víc

Deficit za loňský rok se podle dnešních údajů snížil na 90,8 miliardy eur (2,25 bilionu Kč) a byl o 4,5 miliardy eur nižší, než se čekalo. Zatímco příjmy zůstaly zhruba beze změny, vládní výdaje klesly o 14 procent na 365,4 miliardy eur. To však byl jen důsledek toho, že v roce 2010 vláda vyčlenila 32 miliard eur na budoucí investiční program a jednorázové platby regionálním vládám k pokrytí dopadů daňové reformy.

Vláda chtěla v loňském roce snížit deficit na 5,7 procenta hrubého domácího produktu a tento cíl zřejmě s rezervou splnila. Prezident Nicolas Sarkozy v minulých dnech odhadl loňský schodek na 5,3 procenta, což by poskytlo dobrý odrazový můstek pro letošní plánovaný pokles na 4,5 procenta HDP. K úrovni tří procent chce vláda schodek snížit příští rok.

Nejvyšší účetní dvůr, který kontroluje veřejné finance, však k údajům uvedl, že pokud by vláda postupovala v reformách a úsporách loňským tempem, splnila by cíl vyrovnat rozpočet až za deset let namísto plánovaného roku 2016. Strukturální deficit, který odpočítává vliv ekonomického cyklu, Francie loni pode auditorů snížila jen o 0,5 procentního bodu na 4,5 procenta HDP.

"Nejvýznamnější kroky budou muset nastat v letech 2013 a 2014," řekl podle agentury Reuters prezident účetního dvora Didier Migaud a dodal, že jeho poselství platí pro všechny politické strany. V nadcházejících prezidentských volbách se ale s největší pravděpodobností utkají Sarkozy se socialistickým předákem Françoisem Hollandem.

Vláda odhadla,že státní dluh Francie dosáhne maxima příští rok na 89,3 procenta. Snižovat by se měl začít až v roce 2014.

Veřejné výdaje Francie se podílejí na ekonomice více než 55 procenty a jsou v Evropě druhé nejvyšší po Dánsku. Účetní dvůr kritizuje zejména neudržitelné sociální výdaje. "Neustálé deficity našeho sociálního systému, které nemají obdobu nikde jinde v Evropě, jsou anomálií a musí se odstranit," řekl Migaud. Doporučil také klást důraz na snižování výdajů, nikoli zvyšování daní, které podkopává ekonomický růst.

Oba hlavní prezidentští kandidáti slibují spíše zvyšování daní než nepopulární omezování výdajů, zejména socialista Hollande. Ten má dokonce v plánu zvýšit výdaje o 20 miliard eur ročně a navrátit věk odchodu do důchodu z nedávno schválených 62 let zpět na 60 let.