ÚOHS bude zejména řešit otázku, kterou v minulosti nastolil Nejvyšší správní soud (NSS). Podle něj lze potrestat právního nástupce porušitele zákona pouze tehdy, pokud se pachatel soutěžního deliktu svým zánikem pokusil obejít soutěžní pravidla. Původně ÚOHS pokutoval celkem šest firem - Benzinu, Shell, Agip, ConocoPhillips, OMV a Aral. Některé z nich ale od zahájení původního správního řízení v roce 2001 změnily právní subjektivitu nebo vlastníka. Například síť čerpacích stanic Aral v tuzemsku koupila v roce 2005 společnost OMV. Čerpací stanice společnosti Conoco v ČR v roce 2006 převzal Lukoil.
Krajský soud v Brně, který v minulosti pokutu od ÚOHS opakovaně rušil, našel v postupu úřadu také několik nedostatků v dokazování. Rafajovi podřízení se podle aktuálního verdiktu svého předsedy mají mimo jiné pokusit o "podrobnější specifikaci vytýkaného jednání, především pokud jde o koordinaci mezi účastníky řízení". Mají se zabývat i údajně oligopolním charakterem trhu. Své závěry musí úřad lépe podložit důkazy a seznámit s nimi i všechny účastníky řízení.
Případ kartelu pohonných hmot se táhne od roku 2001. Podle dřívějších závěrů ÚOHS firmy v květnu 2001 zdražily naráz asi o korunu a ceny udržovaly do konce listopadu, přestože nákupní cena benzinu klesala. Vyloučily tak konkurenci na trhu a přiměly spotřebitele platit víc, tvrdil ÚOHS. Podle bývalého předsedy úřadu Josefa Bednáře činil odhadovaný zisk firem na neoprávněném růstu marže několik set milionů korun.
Kartelovou dohodu prý dokazovalo současné zvýšení cen všech pokutovaných společností. Podle firem však taková reakce na změny cen není ničím výjimečným. Proto se firmy proti verdiktu odvolaly. Rozhodnutí úřadu následně zrušil Krajský soud v Brně. Nařídil antimonopolním úředníkům, aby správní řízení znovu otevřeli. Úřad se bránil kasační stížností, kterou NSS zkoumal asi tři roky. Ani jeden ze soudů dosud neřešil otázku, zda šlo skutečně o kartel. Účastníky řízení jsou nyní kvůli majetkovým změnám společnosti Lukoil, Benzina, OMV, Shell a Eni (dříve Agip).