OECD tak ponechala v platnosti listopadový odhad vývoje německého HDP. "K útlumu bude přispívat podstatné zpomalení růstu světového obchodu a ztráta důvěry v důsledku dluhové krize eurozóny," uvedla organizace.
Německo po krizi let 2008-09 výrazně oživilo a v letech 2010 a 2011 jeho ekonomika zaznamenávala silný růst. V posledním čtvrtletí loňského roku však již HDP mírně klesl a nejvýraznější útlum se čeká v prvním pololetí.
OECD opět doporučilo Německu deregulovat trhy a podpořit inovace v sektoru služeb, což by mělo podpořit domácí poptávku. Ta většinou hraje v německé ekonomice, která je výrazně orientována na export, až druhé housle.
OECD nicméně podotkla, že ani posílení německé poptávky příliš nepomůže ostatním zemím eurozóny, jako třeba Francii, která si často stěžuje, že slabá německá poptávka vyvolává v měnové unii nerovnováhu. Německý dovoz se na výkonu ekonomik Francie, Španělska a Itálie podílí jen třemi procenty a německý sklon k dovozům je obecně poměrně malý. "Růst domácí poptávky se pravděpodobně nepromítne do výraznější podpory růstu u dalších zemí," konstatovala OECD.
Pařížské ústředí klubu nejrozvinutějších zemí světa OECD vyzvalo Německo, aby posílilo pracovní sílu a produktivitu, a kompenzovalo tím stárnutí populace. Zvýšit počet lidí počítaných do pracovní síly lze podle organizace zejména větším zapojením žen.
Růstový potenciál německé ekonomiky kvůli demografickému vývoji zřetelně klesne. OECD předpovídá, že z už tak nízké úrovně kolem 1,5 procenta ročně se tento potenciál sníží po roce 2020 k jednomu procentu.
K posílení růstového potenciálu pomocí větší účasti žen doporučuje například OECD upravit daňový systém ve prospěch manželských párů, v nichž jsou oba členové výdělečně činní. Podobný užitek by přineslo zrušení bezplatného zdravotního pojištění pro nezaměstnané manželky.