Eurozóna bude ve středu jednat o další pomoci Řekům

Evropská komise v pondělí rozhodnutí řeckých zákonodárců, které v ulicích řeckých měst provázely masivní protesty a vlna násilnosti, označila za klíčový krok k zajištění si kýženého balíku peněz. Bez nich by Řecku hrozil neřízený bankrot, neboť už 20. března musí splatit dluhy ve výši 14,5 miliardy eur.

Bankrot Řecka by podle řady evropských i řeckých politiků pro jihoevropskou zemi znamenal jen těžko předvídatelné dopady. Řecko by se zřejmě ocitlo v chaosu, jenž by vytvořil ještě horší podmínky, než jaké nastanou kvůli přijetí dalších škrtů. Reformy, které parlament k nevoli množství Řeků schválil, zahrnují snížení minimální mzdy o 22 procent, okleštění důchodů bývalých zaměstnanců polostátních firem či propuštění tisíců státních úředníků.

Eurozóna si ale dala další podmínky. Jde o další škrty za asi 325 milionů eur a také písemný závazek, že řečtí političtí lídři budou reformy naplňovat i po předčasných dubnových volbách. Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn vyjádřil přesvědčení, že se tyto podmínky podaří včas naplnit. Podotkl také, že případný krach Řecka by měl velmi negativní dopady na ekonomiku celé Evropy.

"Cesta ke středeční dohodě mezi Řeckem a eurozónou ještě může být klikatá," upozornil ale dnes hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. "EU bude chtít ve středu vidět pravděpodobně písemné záruky od šéfů dvou největších řeckých stran. To může být tvrdý oříšek, zvlášť pro pravděpodobného vítěze předčasných voleb Antonise Samarase," podotkl Bureš.

Samaras, šéf konzervativní strany Nová demokracie, totiž před schvalováním balíku svým poslancům řekl, že si Řekové pouze kupují čas, aby po volbách dojednali nové podmínky, dodal analytik.

O tom, že se objevují náznaky, že by Německo a někteří jeho spojenci nemuseli být ve středu připraveni definitivně druhý záchranný balík pro Atény schválit, píše dnes i Financial Times. Podle něj budou chtít partneři od Atén vyjasnit řadu věcí, třeba to, jak chtějí snížit náklady práce o 15 procent. Vyžadovat budou i jasný závazek pokračovat v reformách i po volbách.

Je tak možné, že by nakonec souhlas s druhým balíkem mohl mít pouze podmíněný charakter a o celém problému by se znovu diskutovalo na plánovaném jednání ministrů na počátku příštího týdne. Podmíněný souhlas by mohl znamenat to, že by ministři nyní umožnili pokročit v práci na seškrtání dluhů, o kterém Atény dlouhodobě jednají se soukromými věřiteli.

Mezinárodní měnový fond ale už dříve varoval, že plánované seškrtání dluhů nezajistí to, že Řecko sníží do roku 2020 svůj dluh na požadovanou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Otázkou tak je, zda by neměla i Evropská centrální banka oželet zisky z řeckých dluhopisů, které drží.

Podmínky dohody o seškrtání dluhů Řecka u soukromých věřitelů by měly být podle zdrojů agentury Reuters oznámeny až po středečním zasedání ministrů financí eurozóny. Soukromí investoři by měli v rámci dohody odepsat 70 procent svých pohledávek.

Řecko od května 2010 čerpalo mezinárodní finanční pomoc v sumě 110 miliard eur. Tato částka ale nestačila.