Řekové se tak například budou muset vypořádat s lidmi, kteří se vyhýbají placení daní, anebo omezit rozpočet, z něhož se hradí léky na předpis. K zahraničním věřitelům Řecka patří zbylých 16 členských zemí eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.
AP tvrdí, že tito věřitelé teď trvají na tom, aby úsporná opatření Řecko musí zavést ještě před tím, než druhý záchranný úvěr odejde do Atén. To by ale znamenalo, že pokud se to Řecku nepodaří, peníze patrně nedostane. Pak by zemi s největší pravděpodobností čekal chaotický státní bankrot. Peníze jsou nutné do 20. března, kdy má Řecko splatit větší část dluhu.
"To utrpení a zmatek, co zmítají Řeckem, já chápu. Na tomto rámci se ale dohodly členské země (eurozóny) a Mezinárodní měnový fond," sdělil komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. "Je skutečně v zájmu všech lidí v Řecku i v Evropě, aby to už začalo fungovat a abychom zabránili neřízenému bankrotu Řecka. Mělo by to devastující dopady," uvedl Rehn.
Ekonomové mají největší obavy z toho, že případný státní bankrot Řecka by mohl vážné ohrozit stabilitu evropských bank a silně otřást finančními trhy ve světě.