ČOI loni v obchodech provedla 3453 kontrol zaměřených na akční ceny a slevy a nedostatky zjistila v 1319 případech. "Při výprodejních akcích spotřebitelé ve čtyřech případech z deseti nenakoupili tak výhodně, jak očekávali, nebo dostali méně hodnotné zboží, tedy bez náležitých informací," komentoval výsledky kontrol ústřední ředitel ČOI Jan Štěpánek.
Porušení povinnosti informovat spotřebitele řádně o ceně nabízeného zboží a služeb se v loňském roce týkalo 564 zjištění. Častým prohřeškem byly také chybějící informace například o výrobci či materiálovém složení (503 zjištění), nesprávné účtování nákupu v neprospěch spotřebitele (207 zjištění) či používání nekalých obchodních praktik (113 zjištění).
"Na základě zjištěných nedostatků uložily jednotlivé inspektoráty 1109 pokut v celkové výši 5,9 milionu korun. V rámci kontrolní akce byl vydán zákaz prodeje zboží, které nesplňovalo požadavky zvláštních právních předpisů, v celkovém množství 13.379 kusů, jehož hodnota činila zhruba tři miliony korun," uvedla Fléglová.
Na přelomu loňského a letošního roku se situace podle statistik ČOI mírně zlepšila a inspektoři při kontrolách povánočních a novoročních výprodejů odhalili závady u necelé třetiny obchodníků.
Čeští zákazníci mají navzdory zpřísněným podmínkám pro výprodeje stále špatné zkušenosti se slevovými akcemi a stěžují si hlavně na klamavé praktiky obchodníků. Zhruba třetina spotřebitelů v anketě Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) upozornila na to, že obchodníci sice deklarovali zlevněné zboží, ale ve skutečnosti jim slevu neposkytli. "Například obchodník označí zboží v regále nižší cenou, ale u pokladny pak napočítá původní vyšší cenu," uvedlo SOS.
Obchodníci prý také často přelepí původní cenovku novou tak, aby nebyla vidět. Spotřebitel poté nemá možnost porovnat starou a novou cenu, na což má ale právo. Klamavou praktikou může být podle SOS i to, že obchodník sice v reklamách uvádí prodej určitého zboží ve slevě, ale nemá je v nabídce.