Před případným schválením úvěrů je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou bude dluhová služba, uvedl v prohlášení Juncker.
Strach některých diplomatů a politiků souvisí s přetrvávajícími ekonomickými problémy Řecka a s tím, zda řečtí politici i po předčasných dubnových volbách budou naplňovat přislíbené reformy. Objevily se kvůli tomu i obavy, že by se rozhodnutí mohlo přinejmenším částečně oddálit až na březen nebo na dobu až po řeckých volbách.
Zmiňované reformy v Řecku vyvolávají masivní protesty, mezinárodní partneři ale reformami podmiňují poskytnutí další peněz, které Atény nezbytně potřebují k tomu, aby se vyhnuly neřízenému bankrotu. Řecko musí 20. března splatit zhruba 14,5 miliardy eur.
Před neřízeným bankrotem a jeho těžko předvídatelnými dopady varují nejen řečtí, ale i někteří evropští politici. Podle nich by takový scénář znamenal chaos a zásadní problémy nejen pro tuto jihoevropskou zemi, ale pocítily by ho velmi citelně i ostatní evropské ekonomiky.
Druhý záchranný balík měli ministři financí eurozóny schvalovat původně už dříve, jenže kvůli průtahům v Aténách se tak zatím nestalo. Dnes se původně měla uskutečnit jejich mimořádná schůzka v Bruselu, jenže tu nakonec nahradila jen telekonference, neboť Řekové podle partnerů včas nesplnili všechny požadované podmínky od odsouhlasení balíku.