Finsko: Eurozóna zvažuje odložit platby Řecku až po volbách

Tři země, které na řecké politiky vyvíjejí největší tlak a naznačují i možnost odchodu země z eurozóny, požadují silnější garance, že Atény budou dohodnutý program úspor plnit i po volbách. Z jejich strany je to podle zdroje podmínka toho, aby kývli na druhý záchranný balík v sumě 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč).

Finský činitel uvedl, že podle uvažovaného návrhu by se Řecku uvolňovaly jen ty peníze, které by byly nutné k odvrácení platební neschopnosti. Atény by je tak nemohly použít k jiným účelům, například vyplácení důchodů. Řecko musí 20. března splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.

Řecký prezident Karolos Papulias se ve středu obořil na německé, nizozemské a finské politiky za jejich tvrdost vůči Aténám a za to, že připouštějí možnost řeckého bankrotu. Nejvíc kritizoval německého ministra financí Wolfganga Schäubleho.

Ve středu večer se konala telekonference ministrů financí zemí eurozóny, která nahradila původně plánovanou bruselskou schůzku, na níž se mělo dát programu půjček zelenou. Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker po ní řekl, že eurozóna by mohla o balíku rozhodnout už v pondělí. Podle něj je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou vládních výdajů bude dluhová služba.

Finský činitel ale také řekl, že během posledního dne se v získávání závazků od řeckých politiků výrazně pokročilo. "Řekněme, že výhled je dnes lepší než včera," řekl. Ve středu šéfové dvou řeckých vládních stran, socialista Jorgos Papandreu a konzervativec Antonis Samaras, poslali eurozóně dopisy, ve kterých se zavazují prosazovat slibované reformy i po dubnových volbách.

hp vju