Lícové cihly: "Kvetoucí" zdivo: chyba je v maltě (3.díl)

Příčinou bývá ignorování předepsaných technologických postupů při zdění, nepochybně ve snaze ušetřit. Pokud byla použita běžná malta, dojde v ložných spárách vzhledem k nízké nasákavosti cihel k jejímu zvodnění; říká se, že cihly "plavou". Odpařovaná voda pak vynáší na povrch lícového zdiva vápenné soli, které jsou v maltě obsaženy a které zde vykrystalizují v tzv. výkvěty.

Proto je nutné používat speciální průmyslově vyráběné a různě tónované zdicí a spárovací malty, které výrobci doporučují a většinou spolu s cihlami i dodávají, i když vzhledem k jejich potřebnému množství nejde o levnou záležitost. Neobsahují totiž vápno, mají schopnost vázat záměsovou vodu a rychleji tuhnou. Z tohoto důvodu se také připravuje jen tolik maltové směsi, kolik jí lze zpracovat maximálně během dvou hodin. Styčné i ložné spáry je nutné maltou zcela vyplnit.

Nevyplácí se podceňovat ani spárování, prováděné s odstupem několika dnů po vyzdění. Spáry se mají po zavadnutí vyhladit do profilu mírného žlábku, aby se zamezilo nežádoucímu zachytávání dešťové vody. Vyspárované zdivo je třeba alespoň jeden den chránit před sluncem a deštěm, aby voda nevyplavila komponenty z malty a sluneční paprsky zdivo nadměrně nevysušovaly. Rozhodně se nemá zdít a spárovat při teplotách nižších než +5°C. Samotné cihly jsou sice mrazuvzdorné, ale nízké teploty by negativně ovlivnily kvalitu malty.

Běžné lícové cihly včetně vápenopískových se mají čas od času ošetřovat silikonovým vodním roztokem nebo jiným hydrofobním přípravkem, kvalitní klinkery se bez něj obejdou.

Připraveno ve spolupráci s časopisem