Řecko zatím stále dojednává podmínky záchranného úvěru

Naděje na brzkou dohodu nicméně narůstají a dnes je povzbudila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta hovořila s italským premiérem Mariem Montim a předsedou řecké vlády Lukasem Papadimosem. Činitelé po telefonickém rozhovoru uvedli, že vidí postup jednání optimisticky a věří, že se dohodu podaří uzavřít v pondělí.

Zdroje z centrálních bank agentuře Reuters řekly, že ECB nyní zkoumá, zda má dovolit, aby řecké dluhopisy v investičním portfoliu centrálních bank zemí eurozóny podléhaly stejným odpisům, k nimž se chystají soukromí věřitelé. Centrální banky drží řecké papíry za zhruba 20 miliard eur a pokud by souhlasily se ztrátou, Atény by měly okamžitě k dispozici asi 14 miliard eur.

Zahraniční dluh Řecka dosahuje asi 350 miliard eur (zhruba 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele, což jsou hlavně banky a pojišťovny, připadá asi 200 miliard eur. Věřitelé by se při výměně nynějších obligací za nové měli vzdát asi poloviny nominální hodnoty dluhopisů, což je zhruba 100 miliard eur. Vzhledem k tomu, že nové dluhopisy budou méně úročeny a budou mít také delší dobu splatnosti, reálná ztráta investice pro soukromé věřitele dosáhne zřejmě až 70 procent.

Řecko od května 2010 čerpalo záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč), loni se ale ukázalo, že to nebude stačit. V říjnu se proto členové eurozóny dohodli s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), že Řecko dostane druhý úvěr, jehož objem se má pohybovat kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).

Řecko ale na definitivní schválení druhého záchranného úvěru stále čeká, i když času nemá nazbyt. Už 20. března má totiž splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (skoro 363 miliard Kč). Pokud nebude mít včas nový úvěr, je téměř jisté, že na splátku dluhu nebude mít.

Tvrdá jednání se vedou o to, jak zajistit, že Řecko bude schopno do roku 2020 snížit dluh na 120 procent hrubého domácího produktu. S tím počítaly i původní podmínky poskytnutí nového úvěru. Řecko zatím dohodlo úspory, které jeho dluh do konce desetiletí sníží na zhruba 129 procent HDP. S tím ale nejsou spokojeni ani členové eurozóny, ani MMF. Řecko by se podle nich v takovém případě neobešlo bez další pomoci.

S italským premiérem Montim se dnes v Římě setkal kanadský ministr financí Jim Flaherty, který po schůzce řekl, že vývoj v eurozóně hodnotí s opatrným optimismem. Otázka Řecka by tak mohla být vyřešena ještě před schůzkou největších zemí G20, která se bude koncem příštího týdne konat v Mexiku. Flaherty je v Římě kvůli slavnostnímu ceremoniálu, při němž bude v sobotu torontský arcibiskup Thomas Collins povýšen na kardinála.