Záchranný balík dostaneme, podmínky jsme splnili, věří Venizelos

"Proto je samozřejmé, že očekáváme, že dnes skončí dlouhé období nejistoty," doplnil Venizelos.

Bez dalších peněz by Aténám hrozil neřízený bankrot Ten by měl nepředvídatelné dopady nejen na samotné Řecko a jeho obyvatele, ale dolehl by tvrdě i na evropskou ekonomiku lavírující na hraně recese.

Jednání budou probíhat nicméně až do poslední chvíle. "Jedná se o technických problémech, zkoumají se konkrétní parametry. Náladu těchto jednání ovlivňují preference či priority institucionálních partnerů nebo členských zemí," připustil Venizelos v prohlášení rozeslaném novinářům. "Avšak věřím, že o všech těchto věcech bude nakonec rozhodnuto," dodal.

Už loni v říjnu se dohodlo, že by druhý záchranný balík měl činit 130 miliard eur, tedy zhruba 3,3 bilionu korun. Podmínkou k jeho spuštění kromě reforem, které teprve před nedávnem schválil řecký parlament, byla i dohoda mezi Aténami a Řeckem na dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Podle ní by privátní investoři měli seškrtat zhruba 70 procent z hodnoty dluhopisů, což odpovídá přibližně 100 miliardám eur.

Cílem je dostat do roku 2020 řecký dluh na 120 procent HDP. Nyní se ale debaty točí hodně kolem udržitelnosti řeckého dluhu. Ukazuje se totiž, že dosažení této mety bude hodně složité. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by měl dluh Řecka činit v roce 2020 129 procent HDP.

Nyní se tak jedná o tom, jak tuto mezeru překlenout, aby mohlo být hranice 120 procent dosaženo. Možností je vícero. Jde třeba o snížení úrokových sazeb, navýšení prostředků v záchranném balíku nebo zapojení Evropské centrální banky a národních centrálních bank do dohody o seškrtání řeckého dluhu.