Bez změny vlády je naděje na schválení rozpočtu mizivá

22.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ministerstvo financí intenzivně pracuje na návrhu třetí verze státního rozpočtu na rok 2000

Ministerstvo financí intenzivně pracuje na návrhu třetí verze státního rozpočtu na rok 2000. Do sněmovny by měl přijít už sedmý den nového roku. Podoba nového návrhu je však stále nejasná. Otevřená zůstává především otázka, zda vláda v nové verzi bude schopna splnit požadavky sněmovny. Ta po Zemanově kabinetu mimo jiné požaduje snížit schodek, zahrnout do rozpočtu ztrátu Konsolidační banky (KoB), přesně specifikovat výdaje na přiblížení se k Evropské unii

a na fondy bydlení a dopravy.

Vláda by také měla poslancům říci, co příští rok udělá pro vylepšení struktury rozpočtu. Bezesporu největší problémy bude Zemanův vládní tým mít se snižováním schodku a ztrátou KoB. Provést obojí zároveň je totiž téměř nemožné. Ztráta Konsolidační banky, kam v poslední době plynou hlavně nesplácené úvěry velkých českých bank, se totiž odhaduje na dvacet miliard korun. Aby vláda splnila zadání sněmovny, musela by stejných dvacet miliard (a ještě o trochu více) škrtnout ve výdají

ch, což ČSSD nechce. "Znamenalo by to jediné, snížit dotace obcím, a to asi nikdo nechce," říká místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus.

Kde škrtat?

Vláda bude chtít celý problém vyřešit kompromisem: deficit KoB do rozpočtu nezahrne, zároveň ale sněmovně slíbí, že ztráty KoB budou hrazeny z výnosů z privatizace. "Takovému návrhu bychom rozuměli," říká Miroslav Kalousek z KDUČSL. Pokud se vládě tímto způsobem podaří vyřešit ztrátu Konsolidační banky, zbývá jí ještě jeden úkol snížit současný defici

t. "Bez zahrnutí ztráty Konsolidační banky je možné deficit snížit jen v řádu několika miliard," tvrdí Eduard Janota, náměstek ministra financí zodpovědný za sestavování rozpočtu. Snižovat schodek lze přitom dvěma způsoby: zvýšením příjmů a snížením výdajů.

Ke zvýšení příjmů v nové verzi rozpočtu bezesporu dojde. Ministr financí Pavel Mertlík počítá s lepším výběrem daní a o trochu větším růstem HDP. To vše ale může do státní kasy přinést jen dvě až tři miliardy. Několik miliard lze bez problémů ušetřit i na výdajové stránce. O procento nižší nezaměstnanost a levnější splácení dluhů, které zapříčinily nižší úrokové sazby, odlehčí státní pokladně až o čtyři miliardy. Deficit by tak spadl na 34 miliard. S tím ovšem sněmovna nemusí být spokojena. Většina opozic

e (Unie svobody a ODS) je přesvědčena, že deficit lze snížit až o deset miliard, prostor pro škrty prý je dostatečný. Pokud se Mertlíkovi podaří stlačit schodek až na třicet miliard, má státní rozpočet v parlamentu možná šanci.

Rozpočet jako politický nás

troj

Ani to ale ještě nemusí znamenat, že rozpočet nakonec projde. Pravicové strany totiž jasně naznačily, že hlavní problém není v odborné stránce, nýbrž v politice. Na radikální změny (např. zákonné snížení povinných výdajů) už není čas a škrty a přesuny miliard sem a tam jsou jen kosmetické změny. Navíc, pokud vláda a poslanci nechtějí přidusit ekonomiku, nemohou s rozpočtem příliš čarovat. Plán státních financí na rok 2000 tak zůstává jediným nástrojem (pominemeli zatím nereálné vypovězení opoziční sm

louvy a vyslovení nedůvěry vládě), jak udržet sociálnědemokratickou vládu při zdi. Vládnout s pomocí rozpočtového provizoria totiž nemůže donekonečna. Zdá se tedy, že bez změny vlády je naděje na schválení rozpočtu velmi mizivá.

Zdroj: LN z 22. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU