Odbory budou muset zaměstnavatelům předávat jména stávkujících

V současnosti přitom nemusí jména stávkujících zaměstnanců odbory zaměstnavateli hlásit. Jsou tak anonymitou chráněni před případným nátlakem. "Protože zaměstnanec je v době legální stávky chráněn a zaměstnavatel v době počátku stávky již jména zaměstnanců znát může, a vzhledem k tomu, že pro účely plnění svých povinností je zaměstnavatel dokonce znát musí, jeví se tato anonymita jako zbytečná," uvádí mimo jiné text návrhu.

Za "odstávkovanou" pracovní dobu přitom nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. "Jména stávkujících hlásíme zpětně," komentoval současný stav pro ČTK Luboš Pomajbík z Odborového svazu dopravy.

Věcný záměr zákona má upravovat pouze stávky týkající se kolektivních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. "Nadále tak zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny," uvádí se v materiálu MPSV. Tedy pro ty, které jsou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nesměřují proti zaměstnavateli, a pro ty, jejichž organizátorem nebude odborová organizace, ale někdo jiný.

Původně přitom ministerstvo uvažovalo vypracovat zákon, který by se týkal i těchto případů. Nebylo prý ale možné najít jednotnou definici účastníka, organizátora a úpravu náhrady škody, a proto od toho MPSV upustilo.

Rozhodnutí o legálnosti protestů podobných celostátní stávce v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu a byla zaměřená proti sociální politice vlády, tak budou stejně jako v současnosti nadále záviset na soudu.

Záměr zákona navrženého MPSV přesně specifikuje skupiny, u kterých se omezuje právo na stávku, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví. Nově mezi ně přibyli ti, kdo pracují na dráze. Pokud se rozhodnou stávkovat, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.

"Ochranu života a zdraví plníme vždycky," řekl ČTK předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. To však podle něj nemá s minimální službou nic společného. Ta je prý nepřijatelná. "Navíc existuje jedno rozhodnutí Evropského soudního dvoru, který toto zamítl," dodal.

Věcný záměr zákona dále stanovuje, že návrh na určení nezákonnosti stávky lze podat do 15 dnů od jejího vyhlášení, a také to, že od oznámení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradu za stávkující zaměstnance. Podle současné legislativy tak nesmí učinit pouze v jejím průběhu. Upravují se také podmínky, za kterých může zaměstnavatel kvůli stávce částečně nebo úplně zastavit práci na pracovišti.