Dohoda počítá s tím, že Mezinárodní měnový fond a eurozóna Řecku proti úsporám, dají dalších 130 miliard eur půjček. Navíc soukromý sektor seškrtá přes 70 procent hodnoty řeckých dluhopisů. Cílem je, aby se řecký dluh dostal do roku 2020 na úroveň 120,5 procenta řeckého HDP.
Už na jaře 2010 partneři Řekům přislíbili první záchranný padák ve výši 110 miliard eur. Zda jde tentokrát o opravdu poslední podobnou pomoc, Kalousek nechtěl odhadovat. "Tohle teď zodpovědně neví vůbec nikdo," řekl novinářům v Bruselu po nočním takřka třináctihodinovém jednání ministrů financí eurozóny, které označil za "nelidsky dlouhé".
"Byl nyní schválen nějaký program, který bude-li naplněn beze zbytku, by mohl teoreticky Řecko do roku 2020 stabilizovat. Ptáte-li se mě, zda také bude beze zbytku naplněn tak, jak byl schválen, tak mám velké pochybnosti," uvedl Kalousek.
Samotné uzavření dohody je ale prý dobrou zprávou pro finanční trhy, pro stabilitu eurozóny, a tedy i pro Českou republiku, jejíž ekonomika je na stabilní eurozóně velmi závislá.
Řecko tíží obrovské dluhy a recese. Aby získalo záchranný úvěr, muselo slíbit zavedení tvrdých reforem, proti nimž opakovaně demonstrovali lidé v ulicích řeckých měst.