O maďarské zlosti a evropské spravedlnosti

Maďarsko je v tuto chvíli zemí s osmým nejnižším deficitem veřejných financí v EU a současně jednou z mála, která formálně splňuje 3%ní kritérium pro deficit veřejných financí. Je pravda, že ho dosáhlo pouze s pomocí mimořádných a jednorázových opatření, jako selektivní zdanění zahraničních investorů a znárodnění úspor v penzijních fondech, a Brusel právem kritizuje, že strukturální deficit v pozadí je vysoký. Forma nátlaku ovšem zůstává na současné evropské poměry nepřiměřeně přísná. I když se nebudou brát v potaz sporná jednorázová opatření a maďarský deficit se přiblíží 5 % HDP, bude za rok 2011 pravděpodobně stále nižší než ve Francii. Ta má také problém snižovat deficit podle předem dohodnuté cestovní mapy a je otázkou, zda v jejím případě bude evropský komisař Oli Rehn podobně přísný. Představa, že Brusel vytáhne na Paříž před volbami pokutu je hodně nereálná.
 
Ostrý postup vůči Budapešti ve věci rozpočtové disciplíny viděn touto optikou tedy rozhodně není spravedlivý. Zapadá ale do pošramocených vztahů Maďarska s klíčovými nadnárodními institucemi - Evropskou komisí a MMF. Evropská komise je pravděpodobně rozladěna z neochoty Maďarska ustoupit v celé řadě sporných bodů (tiskový zákon, poškozování práv zahraničních investorů, nezávislost centrální banky) a hodlá vystupňovat tlak na všech frontách. V těchto podmínkách mohou trhy čekat na dohodu s EU a MMF na nové půjčce ještě hodně dlouhou dobu a nervozita může být cítit i na české koruně.

Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny