Důchod se vzdaluje

Včera se koaliční vládě podařilo definitivně prosadit první fázi reformy veřejných rozpočtů. K jejímu naplnění má přispět balík jedenácti reformních zákonů. Prezident, jehož podpis je nutný k jejich platnosti, většinu z nich podepsal. Dva z předložených zákonů však nedávno vetoval, a to zákon o zdravotním pojištění a zákon o státní sociální podpoře. Včera o nich opětovně jednala poslanecká sněmovna a svým rozhodnutím Václava Klause přehlasovala. Kabinet chce během tří let uspořit na výdajích zhruba 200 miliard korun a více než 70 miliard korun získat z vyšších daní.

Dne 26. listopadu 2003 podepsal president Václav Klaus i novelu zákona o důchodovém pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (sněmovní tisk 396). V každém případě jde o nejvýznamnější změny od roku 1995, kdy byl schválen doposud platný zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.). Co konkrétně se od 1. ledna 2004 změní? …

1. Zvýšení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod stejným tempem jako doposud (tj. o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen), a to až do dosažení stejného důchodového věku pro muže a bezdětné ženy 63 let v roce 2013. Důchodový věk ostatních žen bude i nadále diferencovaný podle počtu vychovaných dětí, a to v rozmezí 59 až 62 let.
   Po 31. prosinci 2012 činí tedy důchodový věk u mužů 63 let, u žen 59 let - pokud vychovaly alespoň pět dětí, 60 let - pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 61 let - dvě děti, 62 let - jedno dítě, 63 let bezdětné ženy (§ 32).
2. Omezení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu zrušením tzv. dočasně kráceného předčasného starobního důchodu s tím, že tato možnost zůstane dočasně zachována (do 31. prosince 2006) při splnění stanovených podmínek pro poživatele částečného invalidního nebo bývalé poživatele plného invalidního důchodu (§ 30). Výše procentní výměry starobního důchodu se snižuje o 1,3 % výpočtového základu (§ 35). Pokud jde o možnost přiznání druhého typu předčasného starobního důchodu, a to trvale kráceného, zůstává současná právní úprava beze změny, tedy 3 roky před dosažením důchodového věku (§ 31). Procentní výměra se snižuje o 0,9 %.
3. Omezení zápočtu doby studia pro účely důchodového pojištění. Doba studia na střední a vysoké škole získaná před 1. lednem 1996 po dosažení věku 18 let se bude hodnotit nejvýše v rozsahu prvních šesti let tohoto studia. Bude se však považovat pouze za náhradní dobu pojištění, a tedy pro výši důchodů bude hodnocena pouze v rozsahu 80% (tím dojde ke sjednocení s hodnocením doby tohoto studia získaného po 31. prosinci 1995). Doba studia před 1. lednem 1996 získaná před dosažením věku 18 let se však bude i nadále hodnotit jako doba pojištění (tedy "plnohodnotně").
4. Zrušení podmínky umožňující nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod pouze při nepřekročení stanovené hranice (dvojnásobek částky životního minima pro jednotlivce), a to jak pro zaměstnance, tak i pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
   Výplata starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku.
5. Rozdělení samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší (pojmy hlavní a vedlejší samostatná výdělečná činnost jsou definovány v § 9). Dle § 10 nového zákona jsou OSVČ, které samostatnou výdělečnou činnost budou vykonávat jako svou hlavní činnost, budou vždy (bez ohledu na výši dosaženého příjmu) účastny důchodového pojištění (a budou platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti aspoň z minimálního vyměřovacího základu). OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost má povahu vedlejší činnosti vzhledem k dosahovaným příjmům ze zaměstnání nebo trvání stanovených skutečností (pobírání starobního nebo plného invalidního důchodu, studium, apod.), budou nadále účastny důchodového pojištění v závislosti na výši dosahovaného příjmu.

Dalším novelizovaným zákonem je zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (č. 589/1992 Sb.). Změny se týkají zejména:

1. Převedení části příspěvků vybíraných na státní politiku zaměstnanosti do systému důchodového pojištění, a to zvýšením sazby pojistného na důchodové pojištění o 2 procentní body (z 26% na 28% vyměřovacího základu) a současně snížením sazby pojistného na státní politiku zaměstnanosti o 2 procentní body (z 3,6% na 1,6% vyměřovacího základu).
2. Postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u OSVČ v letech 2004 až 2006 z 35% na 50% (v roce 2004 na 40%, v roce 2005 na 45%, v roce 2006 na 50%) rozdílu mezi dosaženými příjmy a vynaloženými výdaji. Současně se začne zvyšovat v letech 2004 až 2006 minimální vyměřovací základ OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností stanovený v nominální výši, a to na úroveň 20% průměrné mzdy v národním hospodářství (v měsíčním vyjádření) v roce 2004, na úroveň 22,5% v roce 2005 a na úroveň 25% v roce 2006.