Podle prvního náměstka výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu Davida Liptona se zvýšené ceny ropy staly novým rizikem pro světovou ekonomiku. "Novým rizikem na horizontu, nebo možná ne na horizontu, ale přímo před námi, jsou vysoké ceny ropy," řekl Lipton. "Situace kolem Íránu je rizikem, o němž musíme vážně přemýšlet. Hodnotíme to tak, že globální ekonomika ještě neopustila nebezpečnou zónu," dodal.
Cena severomořské ropy Brent se pohybuje nad 124 dolary za barel a je nejvyšší od počátku loňského května. V přepočtu na eura dokonce vystoupila na rekordní maximum.
Vzhůru letos ropu žene hlavně napětí mezi Íránem a Západem, který na Teherán uvalil přísné sankce včetně embarga na dovoz ropy. Írán oplátkou za to hrozí vojenskými akcemi, zejména uzavřením Hormuzského průlivu, hlavní cesty ropných tankerů ze zemí kolem Perského zálivu na světové trhy. Vzhledem k urychlenému vývoji jaderných zbraní v Íránu také roste pravděpodobnost vojenského zásahu Izraele.
"Vysoké ceny jsou do značné míry důsledkem napětí všech těch každodenních diskusí o Hormuzském průlivu a Izraeli," řekl Gurría agentuře Reuters. "Uvolněním (strategických ropných) rezerv se to nevyřeší," dodal.
Ministr financí USA Timothy Geithner dnes naznačil, že Washington uvažuje o okolnostech, které by opravňovaly k dalšímu uvolnění rezerv. Naposledy USA v koordinaci s ostatními členskými zeměmi Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvolnily ropu z vládních rezerv loni na jaře v důsledku v občanské války v Libyi, která zastavila dodávky ropy z této země.
Gurría jinak zatím na ropném trhu žádné narušení nepozoruje, protože globální ekonomika zpomaluje. "Spotřeba by kvůli tomu měla být omezená," řekl. Za novou "normální " cenu označil šéf OECD úroveň kolem 100 dolarů za barel, vyšší ceny by ale podle něj mohly nakonec dopadnout na světovou ekonomiku.