V sázce je plán navýšit zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak, aby vznikl už druhý globální protikrizový balík v sumě téměř dvou bilionů dolarů (37,2 bilionu Kč). Tato dosud největší globální akce by měla eurozóně pomoci zastavit šíření dluhové krize z okrajových ekonomik do velkých zemí, což by ohrozilo nejen projekt eura, ale i podkopalo celou světovou ekonomiku. V roce 2009 mobilizovala G20 bilion dolarů na podporu světové ekonomiky, zasažené finanční krizí a hlubokou recesí.
G20 označila v komuniké budoucí rozhodnutí eurozóny o navýšení "eurovalu" z dosavadních 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč) za "zásadní vstup pro naše úvahy o mobilizaci zdrojů MMF". Podle zdrojů Reuters se Německo a některé další země eurozóny v G20 slovu "zásadní" bránily a chtěly místo něj prosadit méně naléhavý výraz "důležitý".
Nejmenovaný činitel G20 po jednání agenturám řekl, že většina rozhovorů schůzky se zaměřovala na evropskou dluhovou krizi, Na tom, že by měla eurozóna posílit vlastní zdroje proti nákaze, panovala podle něj široká shoda a vyslovovaly se pro to země mimo Evropu i z Evropy.
Eurozóna by se měla dohodnout na posílení kapacit stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a zbývajících zdrojů dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) v březnu, řekl na schůzce evropský komisař Olli Rehn. Vstřícně se vůči plánu v Mexiku vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V Evropě je největší překážkou zvýšení kapacit záchranných fondů právě Německo, které zatím posílení eurovalu odmítalo, s tím, že situace na finančních trzích se zlepšuje.
Plán je takový, že členské země MMF zvýší jeho finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů. Tím by se kapacita fondu výrazně zvýšila z nynějších 385 miliard dolarů. Sloučením dočasného a trvalého záchranného fondu eurozóny by Evropa získala další zhruba bilion dolarů a otevřely by se dveře pro to, aby svými penězi přispěly do globálního balíku Spojené státy, Kanada, Japonsko nebo Čína.