ECB ani za minulý týden nenakoupila žádné státní dluhopisy

Cílem nahodilých nákupů státních dluhopisů je snížit tržní úrokové sazby nejzadluženějším zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Španělsko. ECB začala tento program využívat v květnu 2010 a zastavila jej až v březnu 2011. Kvůli zhoršení dluhové krize v eurozóně jej ale hned v srpnu obnovila. Teď drží papíry za zhruba 219 miliard eur (asi 5,5 bilionu Kč).

Kritici ale centrální banku za tento přístup kritizují. Ve snaze pomáhat zadluženým vládám prý ECB zašla příliš daleko. Banka ale kritiku odráží tvrzením, že než jako záchranu zadlužených vlád je třeba její kroky chápat jako snahu zavádět do praxe její měnovou politiku.

ECB přesto od prosince změnila taktiku a proti krizi se snaží bojovat za pomoci jiných nástrojů. Před Vánocemi sáhla k programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation), v jehož rámci komerčním bankám z eurozóny nabízí levné tříleté úvěry v neomezeném objemu. Banky si tehdy vzaly úvěry asi za půl bilionu eur. Druhé kolo ECB naplánovala na tuto středu a znovu se mezi bankami čeká velký zájem.

Prostřednictvím půjček LTRO se centrální bance podařilo tržní úroky italských i španělských dluhopisů razantně snížit. Některé komerční banky, které si od ECB levně vypůjčily, totiž za část peněz nakupují právě dluhopisy zemí z okraje eurozóny. Je to pro ně výhodné, levné peníze totiž dále zhodnotí.

ECB tak nepřímo podporuje vlády zadlužených zemí, a přitom není jedním z jejích věřitelů. Tím významně snižuje riziko. Pokud by některá země přesto byla nucena vyhlásit platební neschopnost, přímý zásah dostanou komerční banky, ne ECB. Centrální banka musela v minulých dnech odolávat tlaku, aby spolu s komerčními věřiteli odepsala část řeckého dluhu a přijala ztrátu z dluhopisů řecké vlády. Těch má za zhruba 55 miliard eur.

Smyslem levných úvěrů od ECB je rovněž zajistit, aby komerční banky měly dostatek hotovosti a nemusely omezovat úvěry firmám a domácnostem. Úvěrová aktivita je motorem růstu prakticky každé ekonomiky a pokud by ji banky oslabily, ekonomika by to zcela jistě pocítila. Ve čtvrtém čtvrtletí už se přitom hrubý domácí produkt eurozóny snížil o 0,3 procenta.