Lídři EU s výjimkou ČR a Británie podepíší pakt rozpočtové kázně

Právě s britským premiérem Davidem Cameronem se ve čtvrtek v Londýně setká český ministerský předseda Petr Nečas. Společně pak postoje budou ladit i ve vlaku, kterým z Londýna do belgické metropole pojedou.

Pakt, jenž bude platit pro unijní země platící eurem, mimo jiné počítá s povinností, že státy ukotví do svého práva pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Evropský soudní dvůr bude mít právo uvalit na ně sankce, pokud tak neučiní. Pokud by ČR k dohodě přistoupila, což kdykoli v budoucnu může, pak by pro ni ustanovení začala platit až po přijetí eura. K tomu se sice Praha v přístupových jednáních zavázala, avšak bez toho, že by pro to byl stanoven konkrétní termín.

Pakt je určen pro členy eurozóny, ale i u všech z nich není jasné, zda jej nakonec schválí. Irská vláda se v úterý shodla, že o něm Irové rozhodnou v referendu. Když se tam lidové hlasování konalo kvůli lisabonské smlouvě o reformě fungování EU, tak se Irové nejprve vyslovili proti. Nakonec však smlouvu v opakovaném referendu smlouvu schválili.

V případě ne paktu by ale dohoda i přesto mohla začít platit. Počítá se totiž s tím, že se tak stane ve chvíli, kdy ji ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Když by ji ale Irové odmítli, pak by nemohli v budoucnu čerpat prostředky ze záchranného fondu eurozóny ESM.

Právě otázka budoucnosti tohoto trvalého mechanismu pro případ, že i další země eurozóny budou potřebovat finanční pomoc, měla patřit k dalším klíčovým otázkám summitu. Podle některých zdrojů se plánovalo, že by se po jeho skončení v pátek mohli sejít ještě lídři eurozóny, aby právě o posílení ESM rozhodli. Od Evropy to chtějí partneři, kteří tím podmiňují svůj příspěvek k pomoci eurozóně. Ovšem z Německa zaznívají odmítavé hlasy pro navyšování záchranného fondu a zmiňují, že se situace na finančních trzích zlepšuje.

Jednání eurozóny o posilování záchranného fondu se tak zřejmě neuskuteční, i když lídři států eura se sejdou, aby zvolili svého "prezidenta". Tím by se měl stát prezident unie Herman Van Rompuy.

Ve čtvrtek se také uskuteční paralelně se summitem jednání ministrů financí zemí eurozóny. Na něm by se mělo hovořit hlavně o situaci v Řecku, kterému partneři výměnou za drsné reformy a škrty přislíbili nedávno druhý záchranný balík půjček ve výši 130 miliard eur. Kromě analýzy toho, nakolik Řekové plní své sliby a jak jim s naplňováním reforem pomoci, se dá čekat i debata o dočasném záchranném mechanismu EFSF a jeho trvalém následovníkovi ESM. Ten by měl začít fungovat v půlce roku.

Na programu summitu ale budou figurovat i některá zahraničně-politická témata. Premiéry či prezidenty čeká debata o situaci v násilnostmi sužované Sýrii i otázka, zda udělit Srbsku status kandidáta. To v úterý podpořili ministři zahraničí, jenže Rumunsko mělo stále určité výhrady kvůli valašské menšině v Srbsku.

Rozhodování o statusu pro Srbsko by tak nemuselo být úplně formalitou, zvlášť když Rumunsko bude mít "ve hře" i další věc, a to své a bulharské přistoupení k schengenskému prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol. O vstup do Schengenu obě balkánské země usilují dlouho, ale zejména kvůli odporu Nizozemska upozorňujícím na problémy s korupcí a organizovaným zločinem se tak zatím nestalo.