K tomu, aby držitelé CDS mohli na bankrotu Řecka vydělat, ale nejprve musí příslušná autorita oznámit, že Řecko je v platební neschopnosti. Tou autoritou je právě ISDA. Pokud by sdružení oznámilo, že restrukturalizací řeckého dluhu byly splněny podmínky k tomu, aby nastala úvěrová událost, pak by se držitelé CDS okamžitě přihlásili o proplacení. CDS v zásadě plní roli pojistek proti riziku nesplacení státního dluhu.
Prozatímní verdikt organizace ISDA nicméně uvádí, že proces výměny řeckých dluhopisů zatím pokračuje, takže je třeba vyčkat, jaká bude jeho konečná podoba. Otázka, zda nastala, či nenastala úvěrová událost, se tedy zanedlouho může objevit znovu.
Řecko se v minulých dnech se soukromými věřiteli dohodlo na výměně dluhopisů, díky čemuž bude schopno restrukturalizovat dluh a vyhnout se téměř jistému státnímu bankrotu. Věřitelé dobrovolně odepíšou zhruba 53,5 procenta nominální hodnoty řeckých dluhopisů, jejich celková ztráta se ale bude pohybovat až kolem 74 procent. S výměnou dluhopisů patrně nebudou souhlasit všichni, Řecko chce ale využít doložky o společném postupu, díky níž bude moci k výměně papírů donutit všechny investory.
Věřitelé se na panel expertů ISDA obrátili s požadavkem, aby rozhodl, zda samotná dohoda o výměně řeckých dluhopisů představuje událost, která držitele CDS opravňuje žádat proplacení těchto pojistek. Panel měl zároveň rozhodnout, zda je v pořádku, když se Řecko dohodlo s Evropskou centrální bankou (ECB), že jí dluhopisy vymění dříve, než zahájí výměnu dluhopisů s ostatními věřiteli.
Řecko se stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy. Země v roce 2010 přijala první záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč), ale protože ani tyto peníze potíže Řecka nevyřešily, dohodly se Atény na druhé pomoci za 130 miliard eur. Té už se účastní i soukromí investoři, od nichž se očekává dobrovolný odpis části dluhu.