SR: Centrální banka avizuje další růst

23.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Měnový program NBS počítá s poklesem <!-- #2 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=2',243,420,'no')">inflace</a> i schodku obchodní bilance

Měnový program NBS počítá s poklesem i schodku obchodní bilance

Deficit obchodní bilance, který se ocitl na poloviční úrovni než před rokem, je pozitivním signálem. Zahraniční experti oceňují i zodpovědnou fiskální a strukturální politiku současného kabinetu Mikuláše Dzurindy.

Ekonomika poroste v nadcházejícím roce o dvě procenta, což by mělo být stejné tempo, jaké odhadují experti za letošní rok. Předpokládá to ve svém včera zveřejněném měnovém programu Národní banka Slovenska. Meziroční se podle NBS bude pohybovat od 8,5 do 9,5 procenta ve stálých cenách, přičemž jádrová mezi 4,5 a 5,8 procenta. Odhady meziroční za uplynulý rok počítají se 14 až 14,2 procenta, po očištění

šest procent.

Letošní vývoj ekonomiky zhodnotil včera guvernér slovenské centrální banky Marián Rusko pozitivně: "V roce 1999 se zlepšil vývoj fiskálního deficitu, s čímž souvisel i příznivý vývoj obchodní bilance. Její deficit je na poloviční úrovni opro

ti minulému roku."

Ke stejnému závěru dospěli i experti z ratingové agentury Standard&Poor's. Vláda Mikuláše Dzurindy se podle nich postavila velice zodpovědně k fiskální i strukturální politice a reformám, jež podporují restrukturalizaci průmyslového a bankovního sektoru. Tento faktor by měl přispět k posílení makroekonomické stability země. Letos by se také podle Standard&Poor's měla výrazně snížit vnitřní i vnější nerovnováha, přičemž tento trend by se v ekonomice měl udržet i v příštích letech.

Kritik

a ratingové agentury ale směřuje na málo výkonný bankovní sektor, poznamenaný špatnou úvěrovou politikou v předchozích letech a politickým vlivem. Ve třech největších slovenských bankách se dál zhoršuje kvalita aktiv. Právě do těchto ústavů hodlá slovenská vláda v nejbližších letech načerpat minimálně sto miliard korun. Restrukturalizaci bankovního sektoru však podle expertů pomáhá možnost vlády relativně pružně absorbovat fiskální náklady na tyto akce. Při všeobecném vládním dluhu na úrovni dvaatřiceti procent hrubého domácího produktu a celkovém osmatřicetiprocentním veřejném zadlužení to není až takový problém. Experti očekávají v příštím roce schodek veřejných financí 3,4 procenta HDP, přičemž loni to bylo 5,9 procenta.

Deficit běžného účtu, který se poslední tři roky pohyboval velice vysoko, by se měl v důsledku předpokládaného poměrně nízkého tempa růstu, snižovat na necelých sedm procent hrubého domácího produktu. Vedení slovenské centrální banky počítá s pouhými pěti procenty.

Společně s přílivem zahraničních investic, s nimiž se po přizvání Slovenska k vstupním rozhovorům s Evropskou unií na nedávném summitu v Helsinkách počítá, by se měl zastavit růst vnějšího zadlužení státu. Podíl nových dluhů vůči exportu poklesne na šest procent (v letech 1996

až 1998 to bylo téměř patnáct procent).

Vláda podle všeho letos dodrží cíl dvouprocentního rozpočtového deficitu. Pomohlo tomu podle odborníků zavedení dodatečných daní a snižování rozpočtových výdajů.

Zdroj: HN z 23. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU