Úvěr pouze na bytové potřeby

Stavební spoření není pouze ke zhodnocování peněz, ale především k poskytování výhodných úvěrů. Aby klient mohl úvěr získat musí splnit určité podmínky. Jednou z nejdůležitějších podmínek je splnění účelovosti, což znamená, že úvěr klient získá pouze na zákonem stanovené potřeby, přesněji na bytové potřeby.

Podle současného zákona jsou bytovými potřebami účastníka
a) získání bytu,
b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení,
c) získání  stavebního  pozemku  za  účelem  výstavby  stavby  pro bydlení nebo  stavebního pozemku, na  kterém se nachází  stavba pro bydlení,
d) změna, modernizace  a údržba bytu, stavby  pro bydlení nebo její  části,  včetně  úhrady   případného  podílu  na  úpravách společných částí,
e) stavební úprava nebytového prostoru na byt,
f) úhrada závazků souvisejících s  výše uvedenými účely s výjimkou pokut a  dalších sankcí uložených účastníkovi  za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.

Takto obecně jsou bytové potřeby definovány v současném zákoně.  Stavební spořitelny si dále přesněji definují, na které věci a činnosti úvěr lze nebo naopak nelze poskytnout. Tím bohužel dochází k tomu, že ne u všech úvěrů, které stavební spořitelny klientům poskytují lze odečíst úroky z úvěru od základu daně, což až do výše 300000 Kč ročně umožňuje zákon o dani z příjmů. Klient tak často získal úvěr od stavební spořitelny, ale v okamžiku, kdy chtěl využít i další možnost, kterou je právě možnost odečtu, zjistil, že zákon o daních z příjmů  má poněkud jiné požadavky než stavební spořitelna a tento odečet provést nelze. 

Novela zákona, která vyšla ve sbírce pod číslem 423/2003 Sb. zpřesňuje pojem  bytové potřeby a to takto:

Bytovými potřebami účastníka, která je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,
b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům, nebo byt,
c) koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů, nebo bytu,
d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,
e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,
f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na

1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,
2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,
3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,

g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až d),
h) úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká,
i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,
j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,
k) splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut  nebo jiných sankcí.

Další poměrně důležitou změnou, kterou přináší novela zákona o stavebním spoření je to, že úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb (viz výše), přičemž za financování bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou je považován příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

Novela zákona poněkud mění možnosti použití úvěrů a hlavně rozšiřuje možnost využití úvěru i na příbuzné účastníků. Tím se otvírá možnost slučování smluv nejen mezi rodiči a dětmi, ale třeba i mezi sourozenci.