Záložna podle ČNB dlouhodobě porušovala limity angažovanosti vůči některým svým členům a ekonomicky spjatým skupinám osob, a to i přes opakovaná upozornění centrální banky. "Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ČNB shledala odnětí povolení za jediné možné a efektivní řešení, které zabrání dalšímu porušování právních předpisů a uzavírání nevýhodných smluv ze strany záložny, a tím i ohrožování majetku jejích členů," uvedl mluvčí centrální banky Marek Petruš.
Počínaje dneškem nesmí záložna Unibon přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Členům družstva ČNB doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh centrální banky jmenuje soud.
Nové vedení záložny v prosinci slibovalo výrazné posílení kapitálu. Výhledově plánovalo další velké investice a po stabilizaci Unibonu chtělo žádat o bankovní licenci.
ČNB zahájila správní řízení s kampeličkou o odebrání licence 25. listopadu 2011. Unibon zakončil loňské třetí čtvrtletí ztrátou 6,6 milionu korun. Téměř polovina úvěrů, které záložna poskytla, byla nesplácená déle než 90 dnů. Poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům se u Unibonu téměř rok pohyboval pod požadovanou osmiprocentní hranicí.
Situace Unibonu souvisela podle Hospodářských novin s problémy holdingu Geofin ostravského podnikatele Daneše Zátorského. Prostřednictvím své stavební firmy VOKD a Geofinu ovládal Zátorský skoro třetinový podíl Unibonu, letos v létě pak větší část podílu prodal. Záložna poskytovala Geofinu úvěry, jenže holding je kvůli potížím nesplatil, napsal list.
Sektor družstevních záložen se po problémech koncem 90. let minulého století transformoval a vklady klientů kampeliček od roku 2002 rostou. Koncem 90. let se z kampeliček ztratilo osm miliard Kč z 11,3 miliardy korun vkladů. Družstevní záložny, kterých nyní bez Unibonu působí na trhu 13, musí dodržovat stejně jako banky regulatorní limity a pravidla obezřetného podnikání.