Podle novely by měli mít vydavatelé podíl na ziscích, které vyhledávače a další servery generují díky tomu, že lákají čtenáře na obsah okopírovaný z médií. Pokud by vyhledávače i nadále chtěly odkazovat třeba na novinové články a umisťovat na své stránky jejich ukázky, musely by odvádět poplatky. Ty by se pak rozdělovaly jako autorské honoráře jednotlivým vydavatelstvím. Soukromých osob ani firem by se poplatková povinnost netýkala - lidé doma i v práci by si dál mohli prohlížet novinové články zdarma, pokud jsou na internetu volně přístupné.
Spolkový svaz německých vydavatelů novin (BDZV) a asociace vydavatelů časopisů (VDZ), které na změnu zákona tlačily, krok vládní koalice přivítaly. Podle nich jsou poplatky pro vyhledávače cestou, jak v digitální době zajistit autorská práva novinářů a vydavatelských domů.
Představitel BDVZ Christoph Keese, který pracuje pro vydavatelství Axel Springer, se neobává, že by se Google nebo jiný server chtěli kvůli zpřísněným podmínkám stáhnout z německého trhu. "Autorský zákon se stará o to, aby se s vydavateli tisku nezacházelo jinak než s filmaři, vysílacími společnostmi, databankami nebo pořadateli koncertů," uvedl Keese pro časopis Focus.
Googlu se připravované změny nelíbí a poukazuje na to, že nejsou systémové. "Obávám se, že taková regulace může zbrzdit vývoj internetu, protože povede k dodatečným nákladům a neshodám," řekl agentuře DPA Eric Schmidt, předseda představenstva společnosti. Podle něj ani neplatí argument, že vydavatelé si zaslouží spravedlivý podíl ze zisku vyhledávačů. "Jak definujete slovo spravedlivý? Neměl by svůj podíl dostat i výrobce, na jehož přístroji si článek prohlížíte? Nebo poskytovatel internetu?"
Proti novele se vyslovil i německý svaz pro informační technologie, telekomunikace a média Bitkom. Podle něj není věcně správné zvýhodňovat nově jen jedno odvětví. Uživatelé internetu jsou také proti. "Je to, jako by musely Zlaté stránky platit podnikům za to, že smějí zpracovat jejich informace," napsal ve svém blogu německý novinář Stefan Niggemeier.
Německá koalice zatím nejednala o žádných podrobnostech, takže není jasné, jak vysoké by poplatky případně měly být a jak by se spravovaly. Pokud by byl zákon schválen, přiblížilo by se Německo například Velké Británii, kde už zpravodajské servery za zveřejňování cizích článků platí. Britská praxe se ale netýká Googlu.