Prezident Klaus vetoval zákon o podporovaných zdrojích energie

Vetovaný zákon v jednom předpisu soustředil podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Norma se nyní vrací do Poslanecké sněmovny. K tomu, aby byl zákon přijat, je třeba nejméně 101 hlasů jejích členů.

"Zákon dále rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie, a to v situaci, kdy již dnes podpora takových vybraných zdrojů dosahuje neúnosně vysokého stupně a je navíc zcela kontraproduktivní," uvedl Klaus. Zahrnutí biometanu mezi podporované zdroje podle prezidenta nejspíš povede k masivnímu dovozu odpadů z celé Evropy, "aby u nás mohly zahnívat a vytvářet tím biometan".

Zákon je nekvalitně zpracovaný, mimo jiné i kvůli jeho celkovému přepracování v Senátu, řada pravidel by se musela doplnit až v navazující legislativě, uvedl také Klaus. "V zákoně chybí i tak zásadní věc, jako je přesné vymezení okruhu osob, které budou mít na podporu nárok. Pokud by to vše bylo doplněno až podzákonnými právními předpisy, dostaly by se takové předpisy do rozporu s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod, protože prostřednictvím nařízení a vyhlášek lze na základě zákona stanovit jen technické detaily jeho provádění, nikoli vlastní práva a povinnosti občanů," napsal prezident v odůvodnění.

Klaus poukázal na podle něj neuváženou podporu výroby elektřiny ze slunečního světla, která zdražila energii, zatížila daňové poplatníky, způsobila zabrání ohromných ploch zemědělské půdy a nastolila neřešitelný problém, co udělat s vysloužilými slunečními kolektory. "Máme nyní možnost podobnou chybu neudělat a před dalším skokem do neznáma se zastavit a znovu jej zvážit. Rád bych umožnil Poslanecké sněmovně, aby takovou příležitost ještě dostala," podotkl.

Kromě podpory výroby biometanu zákon o podporovaných zdrojích energie nechává povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů i u těch provozovatelů, u kterých ze zákona koncem roku skončí příslušné smlouvy. Upravuje také způsob nakládání se solárními panely na konci jejich životnosti a počítá se srážkovou daní pro solární elektrárny. U té nyní Ústavní soud posuzuje, zda nepředstavuje retroaktivní snížení příjmů investorů. Daň byla zavedena, aby částečně kompenzovala zdražení elektřiny kvůli solárním zdrojům.

Nová norma má podle vlády pomoci ČR dosáhnout cíle, ke kterému se zavázala v rámci EU, aby do roku 2020 obnovitelné zdroje pokrývaly 13,5 procenta spotřeby elektřiny.