Strategie také definuje 12 prioritních zemí pro český export, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina či Spojené státy. Materiál obsahuje i 25 zájmových zemí, na které má být rovněž upřena zvýšená pozornost. Samostatně jsou pak uvedeny členské země EU.
Prioritní země jsou podle únorového vyjádření ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) zpravidla velké ekonomiky a trhy, na kterých české firmy v minulosti už působily, či trhy, na nichž tuzemští exportéři zaostávají za konkurencí z jiných zemí.
"Zájmové země se pak vyznačují vysokou dynamikou růstu dovozu a vidíme v nich také nadějný růstový potenciál pro české firmy," uvedl Kuba, podle kterého přesto země EU budou i nadále představovat nejdůležitější odbytiště pro české exportéry. V Evropě se proto chce Kuba zaměřit na zachování nynějších pozic a jejich další rozvoj ve prospěch především malých a středních podniků. Závislost na vnitřním trhu EU podle premiéra Petra Nečase (ODS) ale nenabízí příliš prostoru pro další dynamický růst českého vývozu.
Součástí balíčku opatření na podporu českého vývozu je mimo jiné také letošní zvýšení pojistných fondů pojišťovny EGAP o miliardu korun a navýšení kapitálu České exportní banky (ČEB) o 660 milionů korun.
Zástupci malých a středních podniků strategii po jejím zveřejnění kritizovali. Předseda Asociace malých a středních podniků (AMSP) Karel Havlíček novinářům tehdy řekl, že je to méně strategie a více deklarativní informace o tom, že se máme dobře. Nesouhlasil ani s výběrem některých prioritních a zájmových zemí pro export.
MPO loni muselo aktualizovat původní exportní strategii na roky 2006 až 2010, jelikož práce na nové koncepci kvůli přípravě systému podpory konkurenceschopnosti ČR nabrala zpoždění.
České firmy loni vyvezly zboží v rekordní hodnotě 2,9 až tři biliony korun a zhruba 83 procent českého exportu směřovalo do zemí Evropské unie. Česká republika má jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce to bylo téměř 80 procent.