Borisov státní televizi BNT řekl, že minulý měsíc poslal své ministry do Moskvy, aby ruským partnerům sdělili, že Sofia elektrárnu v Belene o plánovaném výkonu 2000 MW nedostaví, ale za dodaný reaktor firmě Atomstrojexport zaplatí. Konečné rozhodnutí o Belene však bude muset být založeno na širokém konsensu.
"Takové rozhodnutí bude možné přijmout až po široké veřejné diskusi. Budu zkoumat, zda bychom mohli o Belene vypsat referendum," řekl premiér. Bulharsko již za Belene utratilo 1,4 miliardy leva (17,5 miliardy Kč), celková cena se ale odhaduje na na více než osm miliard eur (196 miliard Kč).
Borisovova vláda odkládá rozhodnutí o Belene od svého nástupu v červenci 2009. Oponenti Belene projekt kritizují za prudké zvyšování ceny a upozorňují na to, že ještě rozšíří již tak velkou energetickou závislost Bulharska na Rusku. Vláda se snažila zajistit si pro projekt západní investory a dosáhnout lepší celkové ceny.
Bulharsko loni odstoupilo od projektu společného rusko-bulharsko-řeckého ropovodu z Burgasu do Alexandrupolisu, který měl spojit Černé a Egejské moře a obejít silně frekventované úžiny Bospor a Dardanely. Deklarovaným důvodem byly obavy z vlivu projektu na životní prostředí, pro vládu bylo ale podle agentury Reuters směrodatné, že byl pro zemi ekonomicky nevýhodný. Západní spojenci navíc Sofii přesvědčují, aby diverzifikovala energetické zdroje a snížila závislost na Rusku
Bulharsko začalo stavět elektrárnu Belene v 80. letech s tehdejší sovětskou technologií a po pádu komunismu stavbu zmrazilo. Nyní však potřebuje nové zdroje elektrické energie, protože Brusel si jako podmínku vstupu Bulharska do EU vynutil uzavření jediné bulharské jaderné elektrárny Kozloduj.