Švýcarsko se s Británií dohodlo na zdanění vkladů v bankách

Švýcarsko hodlá sjednat dohody o zdanění účtů cizinců s Británií a Německem co nejdříve, aby poskytlo svým bankám dost času na přípravu odvádění daní. Británie na novou dohodu přistoupila bez problémů, v Německu ale smlouva narazila na politický odpor.

Evropská komise se vzdala svých námitek proti dohodě s Británií před dvěma týdny, když ji Švýcarsko upravilo tak, aby byla v souladu s pravidly EU. Týkalo se to sazby daně z úrokových výnosů, která nyní byla uvedena v soulad s již uzavřenou dohodou mezi EU a Švýcarskem a činí 35 procent plus dalších 13 procent.

Dohody s Británií a Německem jsou zkouškou toho, zda alpská země bude moci uzavřít podobné smlouvy s dalšími zeměmi v Evropě i jinde. Švýcarským cílem je ochránit princip bankovního tajemství, který se dostal pod tlak zahraničních vlád hledajících nové zdroje do vyčerpaných rozpočtů. Švýcarsku se ale nedaří pokročit v jednání s USA, protože Washington zvolil cestu agresivního tlaku ve formě vyšetřování velkých švýcarských bank.

Švýcarsko ve sjednaných dohodách zavadí pro zahraniční majitele účtů u svých bank srážkovou daň, což je cesta, jak zachránit bankovní tajemství. Německo a další země EU původně požadovaly automatickou výměnu bankovních informací o klientech.

Přísně střežená tradice bankovního tajemství pomohla Švýcarsku vybudovat finanční sektor podepřený dvěma biliony dolarů (37 bilionů Kč) na vkladech zahraničních klientů. Systém se ale stal trnem v oku vládám ostatních států, které se snaží vypořádat se s daňovými úniky do ciziny. V posledním desetiletí se tak Švýcarsko stalo terčem mezinárodní kampaně, která se ještě prohloubila po vypuknutí finanční a dluhové krize.