Stávkovou pohotovost kvůli kolektivní smlouvě v České rafinérské vyhlásily odbory už v letech 2009 a 2011. Vloni byla situace stávce blízko: rozhodovalo o ní hlasování, v němž se pro vyslovilo 58 procent zaměstnanců, potřeba ale byla dvoutřetinová většina. Pro podpis kolektivní smlouvy byla jen asi třetina zaměstnanců. "Naše požadavky jsou velmi umírněné," řekl k letošnímu jednání Klimeš.
Zatímco v minulých letech firma i odbory hovořily o požadavcích a podmínkách jen obecně, teď je vedení rafinérií konkrétnější. "Průměrná mzda bez vrcholového managementu je v České rafinérské o 96 procent vyšší než celostátní průměrná mzda," řekl ČTK tiskový mluvčí firmy Aleš Soukup. Firma se dlouho uvádění jakýchkoli čísel bránila. "V České rafinérské je politika nezveřejňování platových záležitostí," odpověděl Soukup před rokem na anketu ČTK o platech ve velkých severočeských firmách.
Vloni byl průměrný hrubý plat v Česku 24.319 korun, podle Soukupova vyjádření by tedy byla průměrná mzda ve firmě 47.665 korun. Na další růst podle firmy není prostor, podmínky na trhu jsou obtížné a řada menších rafinérií v Evropě musela zavřít. "Chceme udržet zaměstnanost v obou regionech, kde provozujeme rafinérie, ale vzhledem k hospodářské krizi a k přehnaným očekáváním odborářů je to obtížné," dodal Soukup.
Odbory výši mezd komentovat nechtějí, podle nich odpovídají poměrům v branži. "V celé střední Evropě se mzdy v podobně velkých rafinériích pohybují okolo dvojnásobku průměrné mzdy v příslušné zemi," řekl Klimeš. Zaměstnanci v Čechách si je prý zasloužili díky růstu produktivity práce, jejich počet se snížil za poslední dvě dekády na méně než polovinu.
Většinovým vlastníkem firmy je s více než 51procentním podílem petrochemická skupina Unipetrol. Italská skupina Eni drží přes 32 procent akcií, zbývajících více než 16 procent má britsko-nizozemský Royal Dutch Shell. Unipetrol, vlastněný polským polostátním PKN Orlen, se loni propadl do ztráty 2,806 miliardy korun, rok před tím vydělal 937 milionů.