Pevné ceny podle Beneše mohou zajistit ekonomickou návratnost elektrárny. V případě nízkých tržních cen elektřiny by stát firmě doplácel rozdíl mezi pevnou cenou. Naopak v případě vyšších cen by ČEZ doplácel státu. Podobným způsobem to funguje například v Británii.
"Preferuji model jako ve Velké Británii. Bude to ale záležet na diskuzi mezi státem a regulátorem," uvedl Beneš.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba dnes přiznal, že se stát otázkou cen elektřiny z Temelína zabývá. "Je stále otázkou, jak bude vypadat ekonomika takové elektrárny. Uvnitř vlády jsou na to různé názory. S blížící se dostavbou ale budeme muset na tuto otázku odpovědět," řekl. Podmínky provozování Temelína musí být podle něj pro stát ekonomicky výhodné.
O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. V polovině roku mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Cena dvou nových bloků pro Temelín se odhaduje na zhruba 200 až 300 miliard korun.
Beneš také uvedl, že se ČEZ chce silně zaměřit na rozvoj obnovitelných zdrojů v zahraničí. Chce v Evropě v těchto zdrojích vybudovat instalovanou kapacitu o výkonu 3000 megawattů. Zejména se bude soustředit na větrné elektrárny v Polsku a Rumunsku. "Zde jsou dobré přírodní i regulační podmínky. Budou to stabilní zdroje příjmů," řekl Beneš. ČEZ hodlá také pokračovat v modernizaci svých uhelných elektráren. "Pouze zdroje s vysokou účinností budou mít smysl pro uplatnění na trhu," dodal Beneš.