Pohled do budoucnosti - tvrdá realita

Od roku 1994 neustále ubývá obyvatel naší země. Současně s úbytkem se však snižuje porodnost a zlepšují se úmrtnostní poměry, což podporuje proces demografického stárnutí populace České republiky, tedy růst podílu seniorů v populaci, a tedy i poživatelů starobních důchodů.

Na současný demografický vývoj a jeho důsledky do budoucna se zaměřili odborníci z Univerzity Karlovy. Ve své studii " Perspektivy populačního vývoje České republiky na období 2003 - 2065" se pokusili odhalit, jak se bude naše populace vyvíjet v příštích šedesáti letech a jaké to bude mít dopady na ekonomickou a sociální situaci země.

Aktuální vývoj

V rozmezí let 1990 až 1996 se rapidně snížila porodnost. Hodnota ukazatele úhrnné plodnost se snížila z 1,89 ba 1,18 narozeného dítěte na jednu ženu. Na této extrémně nízké úrovni se v podstatě drží až do současnosti. Čím je to způsobeno? V první polovině 90. let začaly mladé ženy hromadně odkládat vstup do manželství a následně i rození dětí do vyššího věku. Hlavní příčiny můžeme spatřovat ve změně hodnotové orientace mladých lidí - široké možnosti a příležitosti osobního uplatnění, cestování, vzdělání, zaměstnání a kariéra. Vedle toho však výrazně působí i zhoršující se sociální podmínky - cenově nedostupné bydlení, vysoké náklady rodin s dětmi, rostoucí nezaměstnanost.

Zároveň dochází neustále k prodlužování délky života. V období mezi roky 1987 a 2002 vzrostla naděje dožití u mužů z 67,9 na 72,0 let, tj. asi o 4 roky a u žen ze 75,1 na 78,5 let, tedy přibližně o 3,5 roku. Příznivý vývoj úmrtnosti u nás je připisován celkovému zkvalitnění lékařské péče (zavádění nejmodernějších technologií, dostupnosti a aplikaci účinnějších léčiv a výraznému vzestupu výkonů zdravotních služeb), rozsáhlejší prevenci, péči o vlastní zdraví a změnám životního stylu a stravovacích návyk populace.

Dramatické důsledky

Jaký to bude mít vliv na vývoj celkového počtu obyvatel v následujících letech? Podle výsledků prognózy se jako nejpravděpodobnější jeví dočasná stabilita počtu obyvatel až mírný růst, na který by intenzivnější pokles počtu obyvatel měl navázat až někdy dolem roku 2025. Společně působící vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace by měl stačit k dlouhodobému udržení počtu obyvatel republiky nad hranicí 10 milionů. V období zhruba do roku 2020 by k tomu mohlo stačit migrační přírůstek obyvatel ve výši 15-18 tis. osob ročně, později by se však již musela migrace pohybovat mezi 30-35 tis. obyv. Je tedy zřejmé, že očekávaný nepříznivý vývoj lze pomocí migrace kompenzovat jen po poměrně omezenou dobu.

Důležitější než pokles nebo růst počtu obyvatel je ale budoucí vývoj věkové struktury obyvatelstva. Zde jsou již vlivy demografického vývoje dramatické. V důsledku očekávaného nízkého počtu narozených dětí se výrazně zmenší zastoupení dětské složky v populaci. Kromě toho dojde i k posunu silných poválečných ročníků do poproduktivního věku. Základním rysem nadcházejících let tedy bude intenzivní stárnutí populace.

Výraznou změnu pak nabude podíl počtu starších osob k počtu dětí. Již v období do roku 2035 lze očekávat zvýšení hodnoty tohoto indexu na dvojnásobek. Jestliže tedy v současné době připadá na 100 dětí ve věku do patnácti let přibližně 115 osob starších šedesáti let, pak v horizontu přibližně 20 let by na každé takové dítě připadaly dvě osoby starší šedesáti let, což je více než alarmující.

Ekonomicky a sociálně však bude zcela jistě ještě závažnější zhoršování relace mezi seniory a osobami v produktivním věku. Index závislosti vyjadřující tuto relaci by měl v následujících třiceti letech vzrůst ze současných 29 % na více než dvojnásobek (58 %) a bezprostředně po roce 2050 by mohl reálně dosáhnout dokonce až hodnoty 75 %.

Z výše uvedených základních výsledků prognózy vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2065 je více než zřejmé, že očekávané změny budou mít dalekosáhlé a dnes ještě v mnoha ohledech obtížně odhadnutelné důsledky pro další vývoj společnosti. Přitom však není z reálného hlediska naděje, že by vývoj šel výrazně jiným, příznivějším směrem, než jak bylo naznačeno. Také demografické průzkumy, které provedla OSN, předpokládají, že obyvatelstvo České republiky bude v polovině tohoto století patřit mezi nejstarší populace na světě. Důsledky budoucího vývoje se výrazně projeví v ekonomické situaci země (úbytek potenciálních pracovníků), ale hlavně v sociální oblasti. Dojde k enormnímu nárůstu počtu důchodců a tím i k růstu nároků na zdravotní péči o starší lidi.

Není těžké si představit, že náklady na zdravotní péči a především na důchodové zabezpečení vzrostou v relativně blízké budoucnosti takovou měrou, že bez zásadních změn principů a fungování těchto systémů může dojít k jejich poměrně rychlému zhroucení. Schodek důchodového účtu se jen během roku 2003 dostal do výše zhruba 24 miliard korun. Vláda se hodlá s tímto nepříznivým vlivem poprat prostřednictvím již dlouho diskutované penzijní reformy a hodlá zavést takzvaný příspěvkově definovaný systém, často nazývaný jako Švédský (ale o něm více až jindy).

Připravte se na penzi předem!

Populace nám neustále stárne a porodnost je nízká. Důsledkem je fakt, že na důchodce za chvíli nebude mít pomalu kdo vydělávat. Pokud se nechcete v penzi spoléhat pouze na stát, což může být zřejmě poněkud riskantní, je nejvyšší čas začít se spoléhat se sami na sebe a na důchod si začít šetřit. Dopomoci vám k tomu může penzijní připojištění. Jediným spolehlivým řešení pro každého budoucího důchodce je vzít odpovědnost do vlastních rukou a zajistit si penzi sami!