Nařízení se týká úseku o délce 780 kilometrů, jehož výstavba by měla ulehčit permanentně přeplněnému skladišti v Cushingu, což je kritické úzké hrdlo v celém americkém systému přepravy ropy. Výstavba jižní části by měla začít v červnu a dokončit by se měla příští rok.
Obamova vláda ale nadále blokuje schválení klíčové severní části ropovodu Keystone XL z rozsáhlých kanadských nalezišť přes americký středozápad do Cushingu. To už od loňska ostře kritizují republikáni, kteří to označují za jasný doklad toho, že Obamova administrativa i v situaci drahého benzinu sabotuje snahy o omezení závislosti USA na zámořské ropě snadnou a levnou cestou, která by navíc vytvořila desetitisíce pracovních míst.
Republikáni označili Obamův dnešní krok za trik k oklamání veřejnosti, protože do jižního úseku se žádná dodatečná ropa z Kanady nedostane. "Je to něco jako most, který nikam nevede," řekl vedoucí republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney. Podle předsedy kanadského sdružení ropných producentů Dava Collyera je Obamovo prohlášení krokem ve správném směru, jižní část ropovodu ale ke zvýšení vývozu kanadské ropy do USA nijak nepřispěje.
Obama se na nynější cestě před kritikou republikánu hájil a tvrdil, že za jeho vlády se domácí těžby ropy výrazně zvýšila. "Otevíráme všude nové vrty, je to jeden z důvodů, proč jsme schopni snižovat naši závislost na zahraniční ropě každý rok, co jsem v úřadě," řekl Obama ve středu v Novém Mexiku. Své blokování severního úseku ropovodu svalil na republikány v Kongresu, kteří prý jeho vládě nedali dost času na prošetření projektu z hlediska zdraví a bezpečnosti lidí v oblastech, jimiž má vést.
Kritici ale poukazují na to, že současná expanze těžby je výsledkem kroků předešlých vlád. Obama naopak podle nich vedle politicky motivovaného blokování ropovodu Keystone například po havárii na vrtu firmy BP v Mexickém zálivu v roce 2010 blokoval nové vrty neúnosně dlouho.
S ohledem na drahý benzin se také připomíná, že Obama jmenoval ministrem energetiky Stevena Chua, který ještě na podzim 2008 veřejně prohlašoval, že budoucí vláda musí "přijít na to, jak zvýšit ceny benzinu na evropské úrovně". Chu to odvolal až minulý týden ve slyšení v Kongresu, kde na přímou otázku jednoho senátora řekl, že tento názor již nesdílí. Ceny benzinu v USA se letos vrátily zpět k rekordním úrovním v blízkosti čtyř dolarů za galon, což je v přepočtu stále jen asi 20 korun za litr.
Keystone XL chce za zhruba sedm miliard dolarů (asi 131 miliard Kč) vybudovat kanadská společnost TransCanada, která odhaduje, že ropovod vytvoří přímo více než 20.000 pracovních míst a nepřímo v době výstavby dalších 118.000. Vláda ale již loni na podzim oznámila, že o výstavbě ropovodu rozhodne až po letošních prezidentských volbách. TransCanada letos požádala alespoň o schválení jižní části projektu.