Asmussenovy komentáře byly míněny v teoretické rovině a nenaznačovaly, že by některá z bank pociťovala problémy. Země eurozóny často předkládají plány pro celou EU, hlavně ale v situaci, kdy se dosažení konsenzu v rámci všech 27 zemí unie zdá příliš obtížné, ale kdy je společný postup nezbytný pro eurozónu.
Země Evropské unie s výjimkou Velké Británie a České republiky v prosinci podepsaly smlouvu o rozpočtové odpovědnosti, kterou prosazovalo Německo. Signatáři se ve smlouvě zavázali k přísnější fiskální disciplíně, což je další krok k prevenci finančních krizí v budoucnu.
"Eurozóna musí disponovat nástroji, které jsou nutné k zajištění jejího hladkého fungování," řekl Asmussen agentuře Reuters. "Současný přístup hlubší integrace mezi členy eurozóny funguje v rámci celé EU zatím dobře," dodal. Pokud by eurozóna nenašla s ostatními členy EU společnou řeč, potom by v otázce hlubší integrace měla sjednat samostatnou dohodu.
"To se týká rovněž otázek finanční stability. Bez ohledu na to, že máme jednotný finanční trh," řekl. "V takovém případě bychom na úrovni členů eurozóny měli projednat možnosti širší formy sladění dohledu a krizového řízení, stejně jako otázku řešení problémů," dodal Asmussen k myšlence, že je třeba se zabývat vytvořením fondu na pomoc bankám.
Asmussen je členem šestičlenné výkonné rady ECB teprve od začátku letošního roku; předtím působil jako náměstek německého ministra financí. Jakou formu by takový fond mohl mít, Asmussen neupřesnil.
Německo se loni v prosinci rozhodlo obnovit svůj fond SoFFin, který je určen na pomoc bankám a dalším finančním institucím. Fond jim pomáhá řešit potíže a získat nepřímou pomoc státu. V eurozóně nemá takový fond co do velikosti a významu obdoby.